Wrong Direction (N.H.)

22. Máš být na mojí straně

Druhý den

,,Ahoj." usměju se na Holly a pusítm jí k sobě do bytu. Přišla si pro své líčení a náčiní. 

,,Ahoj, tak jak šlo focení ? Viděla jsem na internetu ten cover co jste přidali s Niallem a řekla bych, že podle komentářů nejsem jediná, která je z něj nadšená." zasměje se, zatímco se dostaneme až do kuchyně a ona se na mé pokynutí usadí na židli ke stolu.

,,Jo, lidi jsou z toho nadšení,tak jen doufám, že je písnička nezklame až jí uslyší." pousměju se.

,,Dáš si něco k pití ?" zajímám se hned na to. 

,,Džus prosím a věřím, že lidi budou z té písničky opravdu nadšený." pousměje se. Naleji nám tedy oběma pití a usadím se naproti ní. 

,,No a co vlastně to vytopení ? Všechno v pohodě ?" dojde mi najednou a zeptám se, ale překvapí mě její reakce.

,,Vytopení ?" zeptá se až nechápavě.

,,No přeci to jak jsi musela odjet z focení....." připomenu jí a nevím jestli jsem teď víc zmatená já nebo ona.

,,Jo tohle, ehm jasně všechno v pohdoě, nic vážného se nestalo." řekne rychle a já si jí přeměřím pohledem.

 ,,Proč mám pocit, že se tady něco děje ?" pronesu po chvíli a stále jí propaluji pohledem. 

,,To nevím. Já na to jen zapomněla tím, že se nakonec nic vážného naštěstí nestalo." pokračuje ve svém lhaní. Nevěřím jí to, znám jí už nějaký ten čas. 

,,Fajn a teď pravdu." pozvednu obočí dívajíc se na ní. Ona začne pohledem lítat po celé kuchyni a nakonec si povzdechne.

,,Tak fajn, ale chci jen abys věděla, že jsem to dělala pro tvé dobro." koukne na mě a já na to nic neříkám jen jí pohledem vyzývám ať pokračuje.

,,Všimla jsem si, stejně jako James i Rachel, že se mezi tebou a Niallem děje něco divného. Od toho natáčení klipu. První den jste byli dobří přátelé, ale ten druhý jste najednou ke mně přišli a byli jste jako dvě osoby, které by toho druhého radši ani neviděli. Bylo mi to divný, ale nechtěla jsem nějak vyzvídat. Jenže včera Niall přijel o něco dřív a tak mi to nedalo a zeptala jsem se ho co se děje........." 

,,On ti řekl co se stalo ?" přeruším jí rychle. Přece jí to neřekl ne? To by neudělal. 

,,Ne, neřekl mi co se stalo...." odpoví mi a mně se přeci jen alespoň trochu uleví.

,,Neřekl sice co přesně se stalo, jen mi vysvětlil situaci, ve které jste. Že on si s tebou chce o tom promluvit a vyjasnit si všechno, ale ty ho odmítáš poslouchat a jeho to opravdu trápí. Tak jsme vymysleli, že budu muset odjet a tobě přenechám prostor pro to ho nalíčit a tím tě donutím s ním strávit čas." vysvětlí a zkousne si ret. 

,,Ty jsi co ? To nemylsíš vážně, že ne ?" zeptám se naštvaně. 

,,Já věděla, že nebudeš mít radost." broukne si pro sebe a sklopí pohled na svou skleničku.

,,Samozejmě, že z toho nemám radost. Ty jsi moje kamarádka, měla bys být na mojí straně, ne se za mými zády domlouvat s Niallem na nějakejch plánech proti mně." zakroutím nechápavě hlavou.

,,Ale to nebylo proti tobě, já to dělala pro tebe. Viděla jsem jak se trápíš, ale nechtěla jsi mi nic říct, nikomu z nás, ale i tak jsem ti chtěla pomoc. Mrzí mě, že to očividně nevyšlo." povzdechne si a já jakobych se uklidnila. Asi chápu, že mi chtěla pomoc. Nemůžu říct, že bych v posledních dnech byla šťastná a ona to na mně samozřejmě poznala. V místnosti nastane ticho, kdy se mi jen honí myšlenky v hlavě.