Několik set kilometrů od rodné země. Od rodiny. A ta část rodiny, která je semnou, je vlastně pořád mimo domov. Chtěla jsem umřít? Ano, chtěla. Chtěla bych za mámou? Ano, tak moc bych chtěla... Ale v moment, kdy se mi do cesty připletl on, vše se zm...
Jde vidět, že je na mě pořádně naštvaná. A ani se jí nedivím, jsem hold debil. „Nazdar Liame, potřeboval bych s tebou mluvit." Ten kretén mi ale nevěnuje pozornost a dál se baví s nějakou štětkou. „Liame do prdele, já s tebou potřebuju vážně mluvit!" Konečně se na mě podívá. „Harry neotravuj, mám tu něco rozdělané." Normálně bych odešel, ale teď prostě ne. Jde o Bell a to prostě půjdu i přes mrtvoly. Proto ho chytnu za lem trička a odtáhnu ho stranou. „Ty debile, co ti hrabe!!" Začal se hrozně vztekat a normálně bych se vsadil, že kdyby jsme byli venku, jednu by mi vrazil. „Sorry, ale něco jsem posral a svedl to na tebe." „Kurva Harolde, já tě jednou vážně zabiju. Tak mluv." „Víš ta nová, Bell. Včera jsme byli spolu venku. Svěřila se mi s dost osobními věcmi a začala brečet. No a tak jsem ji objal a snažil aspoň trochu utěšit." „Ty vole Harry, já tě nepoznávám, že by si konečně dospěl?" Začne se smát a tak prostě pokračuju. „No, ale pak jsem si uvědomil co dělám a řekl jí věci, které jsem nemyslel vážně. Nakonec jsem dodal, že jsem s ní šel ven, abych zjistil něco, co by ti pomohlo jí sbalit." „Harolde a teď mi řekni na rovinu, líbí se ti?" „Ty vole Liame, vždyť mě znáš. Ale... asi jo. Sám tomu nemůžu uvěřit, ale jo, je kurevsky hezká." „Tak kde je problém. Bojíš se, že se ti změní pověst. Protože jestli jo, tak jsi totální kretén. Bell je strašně hezká a ty buď rád, že se o tebe zajímá i normální holka a ne jen štětky jako Eleanor." „No jenže po tom včerejšku je na mě naštvaná. Máme spolu ten referát a jdu dneska k ní." Věděl jsem že mi Liam pomůže. I když tak nevypadá, tak jako jediný měl vážný vztah a ví jak se k holkám chovat. „Harry, prostě musíš jí dát prostor. Chovej se slušně a snaž se jí pomáhat. Časem si k tobě najde cestu. Prostě se dneska nechovej jako ty."
Je půl šesté a já jsem už od pěti nachystaný. Jsem hrozně nervózní. Dokonce jsem si přečetl na netu něco o té kravině, abych vypadal aspoň trochu chytře. Lehnu si na postel a projíždím instagram. Zase mám deset nepřečtených zpráv od Eleanor. Rozhodnu se, že jí neodepíšu a tak jenom projíždím instastories. Za deset minut šest jsem si pobral věci a vyjel k Bell.
Pohled Bell...
Když jsem přišla ze školy, nikdo nebyl doma. Převlékla jsem se do domácího oblečení a šla vařit večeři. Táta mi volal, že se opět zdrží. Když jsem dovařila, trochu jsem uklidila. V pokoji jsem nachystala nějaké potřebné věci a nakonec se trochu upravila. A i když jsem tomu nevěřila, přesně v šest někdo zazvonil na zvonek. On je vážně dochvilný. Přišla jsem ke dveřím, pořádně se nadechla a otevřela. „Ahoj Isabello." Harry se usmíval a já nevěděla jak se mám chovat. „Ahoj. Pojď dál." Harry si sundal bundu a následoval mě do kuchyně. „Dáš si něco? Vodu, džus nebo colu?" „Třeba džus." Vyndala jsem dvě skleničky a nalila nám pomerančový džus. „No asi půjdeme dělat ten referát." Přišli jsme do pokoje a Harry se začal rozhlížet. Nejvíce ho zaujala moje stěna s fotkami.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pohled Harry...
Když jsme vešli do pokoje, hned mě zaujali fotky na stěně. Byla na nich ona a její kamarádi. Ale nejvíc se mi líbila fotka, na které byla s ženou. Jsou si hrozně podobné. „Bell, to je tvoje mamka, že?" Viděl jsem jí v očích bolest. „Jo je. Ta fotka vznikla, když jsem vyhrála taneční soutěž. Byla tak šťastná." „Aspoň už vím, po kom jsi tak nádherná." Bell se začala červenat a šlo vidět že se stydí. „No asi by jsme měli začít.."
Takhle dlouho jsem u učení v životě neseděl, ale musím říct, že jsme se s Bell celkem bavili. Vznikla taky malá hádka. „Nechápu kdo by vyznával lásku pod balkónem. Je to trapné." „Není Harry, šlo vidět že jí skutečně miluje. Každá holka by chtěla mít svého Romea." „No a žádný kluk by nechtěl mít Julii." Začali jsme se smát. Byla uvolněná atmosféra, i když šlo vidět, že si Bell dává pozor. „Harry bolí mě břicho, nedáš si semnou večeři. Vařila jsem." „Velmi rád drahá Bell." Tomu se jen zasmála a odešla do kuchyně. Já jsem jí samozřejmě následoval.
Uvařila špagety a musím říct, že byly vážně skvělé. „Isabello, od teď jsi moje soukromá kuchařka." Zasmála se a opět se začervenala. „A ty by jsi mohl být můj osobní instalatér, protože mi nejde zapnout myčka." Zvedl jsem se a přešel k ní. Vážně s tím zápasila, ale já věděl přesně co se děje. Tohle se stalo jednou mamce. Usmál jsem se a.... pořádně do myčky kopl. Bell se lekla, ale když viděla, že se myčka zapla, usmála se. „No jestli takhle opravuješ všechno, tak radši ne." Smáli jsme se na celý dům. Byla to hezká chvilka, kterou přerušilo otevření dveří. „Ahoj Bell. Kdo to je?" Usoudil jsem že je to její otec.
Pohled Bell...
„Tati tohle je Harry. Děláme spolu referát." „No zlatíčko. doufám že ten referát je jediná věc kterou spolu děláte." Chvilku se tváři vážně, ale pak se zasmál. „Pane Thorne, nebojte, já bych si na vaši dceru nedovolil sáhnout, bez jejího souhlasu." Podíval se na mě a flirtovně se usmál. No teď vážně nevím co si mám myslet. „Dobře Bell, uvidíme se zítra ve škole a domluvíme se, kdy to doděláme. Mějte se." A s tím Harry odešel. „Bell tohohle chlapce se drž." Zasmál se taťka. Ukázala jsem palec nahoru a odešla do pokoje. A s myšlenkami které se týkaly Harryho jsem usnula. A po dlouhé době se mi nezdála noční můra, ale krásný sen o něm...
———————————————————— Napište mi do komentářů, jak se vám tenhle díl líbil. A napište jestli chcete, aby se Harry o Bell snažil, nebo aby to byl trochu hajzlik a bude na ni trochu zlý..
