Part 19

70 10 7
                                    

Pohled Bell...

Když jsme přijeli ke škole, myslela jsem si, že se Harry bude chovat jako by mě neznal. Ale opak byl pravdou. Hned jak jsme vystoupili z auta si mě k sobě přitáhl a chytil mě za ruku. „Zlato neboj se, jsem z toho nervózní stejně jako ty. Ale neboj nikdo si na tebe hubu neotevře, pokud jo, tak jim vlastnoručně nakopu prdel." „Děkuji Harry." Usmála jsem se na něj a on mi dal na oplátku jemný polibek do vlasů.

Šli jsme po chodbě a potkali jsme někoho, na koho mám doslova alergii, Eleanor. „Ahoj broučku, už mi chybíš, co kdyby jsme se dneska sešli. Proč jsi na něj tak nalepená trapko." Mluvila k Harrymu, ale konec věty byl směřován ke mě. Normálně bych sklopila hlavu, ale teď jsem chtěla Harrymu ukázat co zvládnu. Pořádně se nadechnu. „Eleanor, seber svojí vytahanou píču a svůj přemalovanej, hnusnej ksicht a táhni doprdele. Vůbec nikoho tu nezajímáš a Harryho už vůbec ne. Je mi líto, že už nikdy nezažiješ to, co umí v posteli. Musím říct, že je vážně bůh. Ale můžeš zkusit Cola, ten je celý žhavý aby ti mohl dát." Naštvaně si odfrkla a se vztyčeným prostředníčkem odešla. Harry si olízl rty a začal mluvit. „Zlato nejen že jsi ji dokonale odbyla, ale dokázala jsi mě vzrušit. Jednou ti budu muset ukázat, že to co jsi říkala je pravda." Šeptal mi do ucha a mě se začalo hůř dýchat. Srdce mi tlouklo jako o život. „Bell, vidím jak si vzrušená jen z mého doteku, ale momentálně jsme ve škole." Začal se potichu smát a já se jen na oko naštvala. „To říká ten, kterého vzrušilo jen to, že jsem mluvila." Harry se zamračil a plácl mě po zadku. „Harolde!" Nakonec jsme ruku v ruce odešli do třídy.

Pohled Harry...

Po škole jsme jeli k Bell. Odnesla si věci a převlíkla se. Trval jsem na tom, že chci být u toho jak se bude převlíkat. Řekla mi že mám počkat v pokoji, že můžu zůstat, ale pak se zamkla v šatně a vyšla v moment, když už byla oblečená. Hned po tom jsme jeli ke mě.

Měl jsem štěstí, zrovna dneska nikdo nebyl doma a to bych se skoro vsadil, že se bude na sedačce rozvalovat ředitel. Vedl jsem jí rovnou do pokoje. Když ke mě vlezla všiml jsem si, že se jemně usmála. „Harry nechci být zlá, ale máš tady vážně nepořádek." Teď už chytla záchvat smíchu. „Isabello, ty se mi budeš smát? Tak já ti dám opravdu důvod." Přešel jsem k ní, malinko se k ní naklonil, tak, že to vypadalo, že jí chci políbit. Když jsem začal pozorovat, že začala nepravidelně dýchat, začal jsem jí lechtat. Smála se až nemohla popadnout dech. Prosila ať toho nechám, ale já nemohl. Pak jsem jí vzal do náruče a přenesl na postel. Trochu jsem ubral, ale i tak jsem jí dál lechtal. „Harolde dobře, už se ti smát nebudu, jen toho nech." Přestal jsem, ale náš oční kontakt jsem nepřerušil. A ani ona.

Pomalu jsem se k ní přiblížil, tak že jsem se jemně otřel o její rty. Provokoval jsem jí. Vždycky když se chtěla natáhnou pro polibek, mírně jsem se odtáhl. Když už to začala vzdávat, chytl jsem jí za krkem a přitáhl do polibku. Byl to něžný polibek a já ho prohloubil. Pomalu jsme zrychlovali a postupně jsme se začali vášnivě líbat. Rukou jsem jí zajel pod tričko. Bell se chvíli napnula, ale pak se zase uvolnila. Sundala mi tričko a já chtěl vyrovnat podmínky, proto jsem jí taky začal triko vyhrnovat. „Harry, počkej. Já... Já teď nechci. Promiň." Naprosto jsem to chápal, ale myslel jsem si, že to chce. Ale jsme spolu jenom den, jsem to ale kretén. „Neomlouvej se Bell, to já bych měl." „Harry ani jeden se nebudeme omlouvat." Usmála se na mě a já věděl že mám v tuhle chvíli vše na světě. „Pojď ke mě zlato." Přitulila se ke mě, a já kolem ní omotal paže. „Bell, děkuji, že jsi mi dala šanci." „Tobě vždycky Harry, už od začátku, jsi to byl jen ty.." ,,Ty jsi pro mě od začátku taky jediná a budeš vždy."

————————————————————
Nový dilll, tak pište jak se vám líbí. Vím že dlouho žádný nevyšel, ale tady budou zase vycházet pravidelně❤️

Ev🖤

UzavřenáKde žijí příběhy. Začni objevovat