Několik set kilometrů od rodné země. Od rodiny. A ta část rodiny, která je semnou, je vlastně pořád mimo domov. Chtěla jsem umřít? Ano, chtěla. Chtěla bych za mámou? Ano, tak moc bych chtěla... Ale v moment, kdy se mi do cesty připletl on, vše se zm...
Odvezl jsem holky k Bell. Byl jsem jak jejich sluha, vozil jsem je snad po celém městě. A nakonec mi Bell ani neukázala šaty. Řekla mi ať si počkám. Když jsem přišel domů, čekal na mě oběd. „Ahoj Harry, na stole máš špagety. V pokoji máš pověšený oblek. Jsem tak ráda, že tam nakonec jdeš." Musím se zašklebit. Taková radost jenom proto, že jdu na nějaký školní ples. „No jasnee, dík." Ještě se s mamkou nebavím. Naštvala mě. Já nechci žádného debilního sourozence. Ale Bell mi řekla, že bych se jí měl omluvit. „Harry, mě to hrozně mrzí. Já.. nechtěla jsem, aby jsi byla naštvaný nebo smutný. Moc mě to mrzí." Vypadala vážně sklesle. „Mami ty za to nemůžeš. Choval jsem se jako debil. Už nejsem naštvaný." Bylo vidět, že se jí ulevilo. „No dobře a já se teď chci najíst." „Dobrou chuť zlato." Dá mi pusu do vlasů. Normálně bych uhnul nebo jí něco řekl, ale dneska jsem jí nechtěl zklamat.
Je šest hodin a za hodinu se mám stavit pro Liama. Skočím si do sprchy, umyju si vlasy a pak jen stojím pod horkým proudem vody a přemýšlím. Absolutně nevím, jak takové plesy probíhají. A moje největší panika, na mě začne doléhat. Neumím tančit, nebo spíš jsem nikdy netančil. Vylezu se sprchy a umyju si zuby. Vlasy už mám dlouhé po ramena, takže si je trochu rozčešu. V pokoji se poprvé podívám na oblek. No tak to ne. To si na sebe nevezmu. „Nazdar Harry, jak se těšíš na svůj první ples?" „Gemmo, buď ztiha." „Máš snad nějaký problém?" „Jo s tím oblekem. To snad musí být ještě po dědovi." Začne se smát a já se ještě víc naštvu. „Bráško klídek, něco vymyslíme."
Gemma našla v mojí skříni černou košili. Neměl jsem ani ponětí, že jí mám. Dále mi podala černé, nepotrhané džíny. Ty nosím každý den, takže to pro mě nebylo nic neobvyklého. Akorát nebyly potrhané, takže je musela najít někde vzadu ve skříni. Dále vzala černé sako od toho ohavného obleku. Všechno jsem si pobral a odešel se do koupelny obléknout.
Když jsem vešel do pokoje, Gemma seděla na posteli. Když zaregistrovala, že není v pokoji sama, zvedla oči od mobilu. Její klidný a spokojený výraz v obličeji se změnil z vteřiny na vteřinu na překvapený a udivený. „Brácha, divím se, že to říkám, ale vážně ti to moc sluší. Vypadáš konečně slušně." Trochu mě překvapí co řekne. „Já ti dám slušně. Oblékám se hezky pořád." „No hezky možná jo, ale absolutně nevíš, jak se máš oblíkat do jaké společnosti. Pamatuju si, jak si šel do divadla v mikině a roztrhaných džínách." „Hele sestřičko díky za pomoc, ale asi už se sbalím a pojedu pro Liama." Gemma si odfrkne, ale otočí se a odejde z mého pokoje. Nastříkám na sebe voňavku a na krk hodím svůj oblíbený náhrdelník s křížem. Na prsty navléknu pár mých oblíbených prstenů a do kapes hodím mobil, peněženku a klíčky od auta.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Nazdar Liame, vypadáš fakt dobře." „To samé musím říct o tobě. Nikdy jsem tě neviděl tak hezky a hlavně slušně oblečeného." „Liame neser, stačí že už mě s tím prudila ségra." „Už mlčím jako hrob." Cesta od Liama k Bell trvá asi půl hodiny. Bydlí totiž úplně na opačné straně města. Když přijedeme k Bell, máme přesně pět minut zpoždění. Holky nečekají venku, asi je velká zima. Napíšu jí zprávu, že už jsme tady a oba vystoupíme z auta. Chvíli čekáme a pak se otevřou dveře. První vyjde Linda. Má béžové šaty až na zem. Vypadá vážně krásně. Nikde nevidím Bell. Linda má tak velké šaty, že mojí droboučkou přítelkyni zakrývá. Linda se rozejde za Liamem a mě se konečně uvolní výhled na Bell. Spadne mi brada. Hledím na ní s otevřenou pusou. Krásnější holku jsem v životě neviděl. Na sobě má dlouhé černé šaty. Vlasy má tak obyčejně dané do culíku, ale vypadá to moc elegantně. Obličej nemá moc nalíčený a to se mi líbí. Jsem naprosto vyveden z míry. Během toho, co jsem ji obdivoval přišla ke mě.
„Harry, ať ti neukápne slina." Zasmála se. Její hlásek je balzám pro mou duši. „Bell, ty jsi tak zatraceně nádherná. Já..já.. já nemám prostě slov." zakoktám se a je mi trapně. „Harry, ty taky nejsi k zahození." odmlčí se. „Dělám si srandu, jsi vážně nádherný." Chci jí něco říct, ale Liam začne brblat. „No složili jste si komplimenty, a teď už jedeme. Nechci tady zmrznout." „Oki jedeme. Jo a sedíš vzadu s Lindou pitomče." Liam si něco pod nosem zabrblá, ale i tak si sedne za Lindou na zadní sedadla. Otevřu Bell dveře. Počkám až nasedne a upraví si svoje šaty. Zabouchnu za ní, a po chvíli už nasedám na sedadlo řidiče.
Před školou to bylo jak v mraveništi. Všude samé auta a já měl problém zaparkovat. Nakonec najdu místo úplně nejdál od vchodu. Zastavím a Liam s Lindou hned vypadnou a už se ženou do školy. „Harry, já.. já se asi bojím." „Čeho zlato, jsem tady s tebou." „Víš něco jsem ti neřekla, ale není to nic extra důležitého." Začnu se trochu bát. „Víš když mi bylo patnáct, v tu dobu jsem ještě chodila na školu ve Španělsku, prostě byla jsem na plese s mým klukem. No a on na chvilku odešel a nechal mě samotnou. A jedna holka, která mě nenáviděla mě zavřela ve sklepě. Jenže nevěděla, že tam je školníkův pes. Ten se lekl a pokousal mě. Od té doby se bojím psů a taky chodit na takové akce. Na žádné škole mě nikdo nikdy neměl rád. A tady tomu není jinak. Co když mi něco Eleanor udělá, nebo Cole." Ona má tak těžký život. Je mi jí tak moc líto. „Bell Eleanor tady není, je na párty u Louise. A Cole by ti určitě neublížil. Věř mi. Navíc máš tady mě a já se od tebe nehnu ani na krok." Políbí mě a vystoupí z auta. Já jí hned následuju. Zamknu auto, propletu si s Bell prsty a míříme ke vchodu školy.
Pohled Bell...
Jsem hrozně nervózní. Na každé školní akci se mi něco stalo. Nejdřív to byl ten pes, pak to bylo zesměšnění před celou školou tím, že pustili moje fotky v trapných situacích. Všude mě šikanovali a já doufám, že tuhle akci zvládnu. Harry mě drží nad vodou. Stojíme před vchodem do tělocvičny. Zhluboka se nadechnu.
To zvládneš, je tady s tebou Harry...
———————————————————— Lidi jsem neskutečně nadšená za všechny komentáře u partu 25. Děláte mě tak šťastnou❤️ Chystám pro vás překvapení, tak doufám, že to stihnu. Chtěla bych, aby jste se to dozvěděli 24. prosince. Budu dělat všechno pro to, abych to stihla❤️ dekuji za vaši podporu, mám vás rada❤️
