Několik set kilometrů od rodné země. Od rodiny. A ta část rodiny, která je semnou, je vlastně pořád mimo domov. Chtěla jsem umřít? Ano, chtěla. Chtěla bych za mámou? Ano, tak moc bych chtěla... Ale v moment, kdy se mi do cesty připletl on, vše se zm...
Celou noc jsem nespala. Je možné že se mi život změní z minuty na minutu. Šla jsem si udělat čaj. V kuchyni na mě čekala snídaně se vzkazem: „Zlatíčko, pořádně se nasnídej a hned jak se dozvíš výsledky volej. Držíme s Laylou palce aby vše dobře dopadlo. Mám tě moc rád Bell." Trochu jsem se uklidnila. Nasnídala jsem se a šla si zase lehnout. A to byl okamžik, kdy mi srdce vynechalo úder. Vidím na telefonu číslo z nemocnice. „Isabella Thorne, prosím?" „Dobrý den slečno, voláme ohledně výsledků vašich krevních testů..."
Nestihla jsem se ani vzpamatovat a už jsem volala Harrymu. „Bell, tak co?" Když jsem uslyšela jeho hlas rozbrečela jsem se. „Harry... testy jsou negativní, ale musím jít na odběry ještě jednou. Neptej se proč, protože já fakt nevím, ale řekli mi, že se nemám bát." „Dobře stavím se za tebou po škole. A jo... no, prostě jsem rád že jsi v pořádku." „Děkuji Harry, ahoj."
Pohled Harry...
Škola utekla celkem rychle a já ani chvilku nečekal a hned vyjel za Bell. Když jsem však nasedal do auta, zastavil mě Louis. „Harry, můžeš mi vysvětlit kam zas jedeš? Pořád se někde flákáš a na nás kašleš. A vůbec se mi nesnaž vysvětlit, proč pořád jezdíš za Isabellou, protože mě to nezajímá. Dneska je u nás párty, takže jedeš rovnou k nám. A žádné výmluvy Harolde!" „Dobře, neřvi na mě! Jedu hned za vámi." Je pravda že jsem poslední dny jel po škole vždycky k Bell a tak neprotestuji a jedu k Louisovi domů. Ještě napíšu Bell zprávu a pak už nad ničím nepřemýšlím a těším se na párty.
Pohled Bell...
Harry Styles: Bell dneska nepřijedu, mamka chce abych s ní jel za babičkou. Domluvíme se na jindy.
Bell Thorne: Jasně chápu.
Už je mi mnohem líp a i když je mi celkem líto, že Harry nepřijede, tak mám aspoň čas na sebe. Dám si vanu, pleťovou masku a jen odpočívám. Zpívám si písničky a nepřemýšlím vůbec nad ničím.
Je deset hodin večer a já si pustila můj oblíbený film Five feet apart. Sice u něj vždy brečím jak malá holčička, ale stejně ho mám ráda. Když už se blíží smutná scéna, začne mi telefon zvonit jako splašený. Stopnu film a kouknu na zamykací obrazovku. S radostí zjistím, že mi píše Harry. Téměř okamžitě odemykám telefon a klikám na naší konverzaci. Když však uvidím fotky, které mi poslal, začnou mi pomalu stékat slzy po tváři.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Na ostatní fotkách je jak drží v ruce alkohol, nebo jak kouří trávu. Ale poslední fotka mě totálně dostane. Je na ní Harry, jak leží na gauči a na něm je holka. Myslela jsem si, že mezi námi něco je. Ale je přesně takový jaký sám řekl. Vypnu telefon a s ním i notebook s filmem. Zachumlám se do peřiny a nechám své slzy samovolně stékat po tváři. Nemůžu uvěřit že se raději vymluvil na babičku, než aby mi řekl pravdu. A teď to myslím vážně. Harry Styles je pro mě tabu. Je to bezcitné hovado, které si ničeho a hlavně nikoho neváží.
Pohled Harry...
Vzbudil jsem se na zemi s příšernou bolestí hlavy. Nejhorší na tom ale bylo, že si ze včerejška vůbec nic nepamatuju. Vstanu a trochu se mi zamotá hlava. Po chvilce to přejde a tak se vydám do kuchyně, kde už slyším od kluků hlasy. „Nazdar, jak ti je vole? Bolí tě hlava coo?" „Divím se, že jsi s tou holkou vůbec šukal, když jsi nemohl stát pomalu na vlastních nohou." Nestačí že se mi smějí, ale ještě si ze mě utahují. A dokonce jsem se dozvěděl, že jsem se vyspal s nějakou děvkou. No paráda. „Děkuji za krásné slova hned po ránu, ale mě fakt není dobře, tak si ze mě kurva nedělejte prdel!" Louis se jen zasmál. „Neměl si tolik chlastat a hulit." „Já si vůbec nic nepamatuju vy kreténi, takže mi tady neskládej moudra, když vůbec nevím jak jsem se k té trávě dostal." Byl jsem naštvaný. Včerejšek jsem mohl strávit s Bell, ale místo toho jsem dělal něco a já vůbec nevím co. To mi připomíná, že bych měl napsat Isabell. Sáhnu do kapsy, ale telefon tam není, tak ho začnu hledat. V obýváku, v koupelně ani v kuchyni není. No ty vole, ještě mi řekněte, že jsem ztratil telefon. „Kluci nevíte kde mám telefon? Nemůžu ho nikde najít." Oni se na sebe tak divně podívají a Louis vytáhne ze SVÉ kapsy, MŮJ mobil. „Tak vy pitomci, koukejte hned vyklopit, proč máte můj mobil!!" Seberu ho Louisovi z ruky a hned začnu zkoumat co je na něm špatně. Jako první promluví Nail. „Víš Harry, ty jsi na nás poslední dobou kašlal a začal ses chovat divně." „Nail má pravdu, byl jsi na lidi kolem sebe moc hodný a to prostě nejsi ty a tak Louise napadlo.." „Ne Liame, nesnaž se to hodit celé na mě!" vyjel po něm Louis. „No takže nás napadlo, že by to mohlo být kvůli Isabelly." A hned jak zmínili její jméno, došlo mi, že to nemůže dopadnout dobře. „Vy kreténi co jste jí udělali." „No čistě teoreticky my nic. Ale je možné, že jsme jí poslaly nějaké fotky z tvého telefonu." Rychle jsem otevřel konverzaci s Bell a viděl všechny ty fotky. Kurva, to je v hajzlu. „Sakra, ona semnou už nepromluví. A za všechno můžete vy!! Kdyby jste se mi alespoň jednou nepletli do života, mohl bych mít konečně někoho na kom mi záleží. Ale ne, vy jste banda idiotů a všechno vždycky poserete!!!" „No tak Harry, nebuď nasraný, aspoň to bude jako dřív. Jenom nás pět, každý večer párty, chlast, tráva a holky." „Kdyby jste nebyli jediní lidi, které mám, poslal bych vás všechny do jednoho do prdele." A s tím jsem taky odešel do jiné místnosti. Alespoň s malou nadějí jsem napsal Bell.
Harry Styles: Bell vysvětlím ti to. Ty fotky jsem neposlal já, ale kluci. Já za to vážně nemůžu. Promiň.
Bell Thorne: zobrazeno...
———————————————————— Chtěli jste aby byl Harry trochu hajzlik, tak tady máte začátek. Sice za to nemůže on, ale i tak. Mějte se hezky a určitě mi napište, jak se vám tenhle díl líbil.
