Uzavřená

Part 27

Pohled Bell...

Harry otevře dveře do tělocvičny a mě naprosto překvapí její vzhled. Vůbec to nevypadá jak stará místnost, kde museli cvičit ještě naše babičky, ale jak luxusní prostor, nějaké velmi drahé restaurace. Harry si semnou proplete prsty a vede mě ke stolu, kde už sedí Liam s Lindou a pár jiných spolužáků. Harry mi jako džetleman odsune židli a sám se vedle mě posadí. Povídáme si a postupně se všichni odeberou tančit. Jenom já a Harry pořád sedíme u stolu. Nechci ho ale do ničeho nutit, už tak přišel semnou někde, kam se zapřísáhnul, že nikdy nevleze.

Přijde ke mě Justin z vedlejší třídy. „Bell, nešla by sis semnou zatančit?" „Asi spíš ne, mě je dobře tady s Harrym." „No dobře, jak chceš." Zatváří se trochu dotčeně a odejde. „Zlato, mohla sis s ním zatančit." „Nechci tančit, jedině s tebou." „No tak dobře." Zvedne se a nastaví mi ruku. S radostí ji přijmu a jdeme na taneční parket. Harry mě chytne oběma rukama nad zadkem a já omotám ruce za jeho krk. „Lásko, nechci kazit tenhle krásný moment, ale já neumím tančit." „To nevadí, já tě povedu, a až si budeš jistější, tak se ujmeš vedení ty." Usměje se a já se začnu pomalu pohybovat. Harry chvilku plete nohy jak jen může, ale po chvilce chytí rytmus a začne vést on. Opřu si hlavu o jeho hruď. Slyším jak mu rychle začne bít srdce. Trochu se sama pro sebe usměju, když zjistím, co s ním všechno dělám. Houpeme se do rytmu a pro mě je tahle chvilka dokonalá. „Harry, já tě tak moc miluju." Celý se napne a srdce mu začne bít ještě rychleji. „To já tebe moc miluju, zlato."

Tančíme pořád a Harry se ode mě nehne ani na krok. Jsem tak ráda, že ho mám.

Ples utíká rychle a pomalu se blíží ke konci. Momentálně sedíme u stolu v sestavě, ve které jsme přijeli. „Hele Louis mě poprosil, jestli se nestavíme na tu jeho párty. A tady už to stejně končí, tak by jsme se na chvilku zastavit mohli." navrhne Harry. „Hele Linda už je unavená a já pojedu s ní." Řekne Liam a přitáhne k sobě Lindu. Ta se jen usměje a ještě víc se k němu přitulí. „Harry já bych už taky jela domů." „Dobře lásko, tak já tě odvezu a na chvilku pojedu za Louisem." No tak to ne, nenechám ho samotného na párty s holkama a ještě k tomu s Eleanor. „Tak víš co já pojedu s tebou." Usměje se a začne se pomalu zvedat.

Vysadili jsme Liama a Lindu doma a sami se vydali na párty. Cesta probíhala v tichosti.

Dojeli jsme k většímu domu, kde bylo totálně narváno. Všude byli opilí lidi a dělali co je jen napadlo. Harry vystoupil z auta a pak pomohl i mě. Chytl mě za ruku a vedl do domu. Vůbec se mi tam nechtělo, ale můžu si za to sama, že tu jsem, tak to teď musím přežít. Posadil mě na sedačku a odešel pro něco k pití Vzápětí se vrátil s dvěma, červenýma kelímkama a za sebou měl Louise a Eleanor se Zaynem. Podal mi pití a bavil se s ostatníma. Byla jsem tu navíc, cítila jsem to. Harry odešel pro další pití, tak jsem se zvedla a šla na záchod. Vyšla jsem do druhého patra a asi na třetí pokus jsem konečně otevřela dveře od koupelny. Nejen že tady vůbec nezapadám vzhledově, protože mám na sobě objemné šaty, ale nezapadám tady ani povahově. Já jsem nikdy nebyla na párty a ani na alkohol. Upravila jsem se v zrcadle a sešla zpátky dolů.

Myslela jsem si, že Harry už bude sedět na místě, ale nikde nebyl. „Louisi, kde je Harry?" Chvíli na mě koukal, jak kdyby nemohl poznat kdo jsem. „No prvně tě šel hledat a pak se vrátit totálně naštvaný, pořád říkal něco jako mrcha a odešel s Eleanor." Vykulila jsem na něj oči a šla ho okamžitě hledat. Nikde dole nebyl a tak jsem vyšla po schodech nahoru. Prošla jsem všechny dveře. Už jsem se chtěla otočit a jít dolů, když jsem uslyšela, jak někdo řekl Harryho jméno. Okamžitě jsem se rozběhla a otevřela dveře od posledního pokoje, který v tomhle domě byl. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Stála jsem ve dveřích a koukala se do jeho očí. Po tváři mi začali stékat slzy a sesunula jsem se na zem. Harry ke mě okamžitě přiběhl a ptal se mě, jestli jsem v pořádku.

„Myslíš že jsem v pořádku, když tě najdu v pokoji, jak líbáš Eleanor. Nejsem, fakt nejsem. Jak jsi jen mohl."

Pohled Harry...

Šel jsem pro pití. Mrzí mě, že se tu Bell nebaví. Naliju do kelímků pivo a jdu zpátky k sedačce. Bell ale nikde není. „Louisi, kde je Bella?" „Nevím někam odešla, nezajímá mě to." „Debile." Nečekám ani na jeho odpověď a jdu jí hledat. Vběhnu na zahradu a srdce se mi zastaví. Vidím jak se Bell líbá s nějaký klukem. Chvilku čekám jestli se od něj třeba odtrhne, ale ne. Ještě víc ho k sobě přitáhne a omotá kolem něj svou nohu. Okamžitě se otočím a vběhnu zpátky do místnosti kde je Louis. Potichu na Isabellu nadávám. Popadnu Eleanor za ruku a táhnu ji do pokoje. Když za ní zavřu, pořádně se nadechnu. Ona na nic nečeká a hned se mi vrhne na rty. Mám sto chutí jí odehnat, ale teď nemůžu. Pomalu přejdeme k posteli a já trochu víc stisknu její zápěstí. Vyjekne mé jméno, ale víc to neřeší.

V tu ránu se dveře otevřou. Odpojím se od Eleanor a uvidím jak se nádherné oči mojí Bell vpíjí do těch mých. Začnou jí po tváři stékat slzy a spadne na kolena. Hned Eleanor odhodím a běžím Bell. „Zlato jsi v pořádku?" Podívá se mi do očí. Na ten pohled nikdy nezapomenu. Tolik bolesti a smutku. „Myslíš že jsem v pořádku, když tě najdu v pokoji, jak líbáš Eleanor. Nejsem, fakt nejsem. Jak jsi jen mohl."

„Ty máš co říkat. Když si líbala toho debila, tak sis na mě ani nevzpomněla, že?" Zarazí se. „Co prosím, vymyslíš si něco, co bych nikdy neudělala jen pro to, aby jsi v téhle situaci nevypadal tak blbě." To se mi snad jenom zdá. „Já si nic nevymyslel. Byla jsi na zahradě a líbala si se s někým. Čekal jsem, jestli se od něj třeba odlepíš, ale ty jsi se na něj pořád lepila. Tak si pak nestěžuj, že líbám Eleanor." Hrozně se rozbrečí a já mám co dělat, abych se udržel a nezačal jí utěšovat. „Já jsem šla na záchod hned, jak jsi šel pro pití. Pak jsem se vrátila a hledala tě... Počkej. Zapřemýšlej, jestli to vůbec ještě umíš. Měla ta holka, kterou jsi viděl, na sobě velké, dlouhé a černé šaty? Protože, já mám pocit, že ne. Jsem jediná, která tady vypadá divně a ty mě tu začneš obviňovat, že jsem tě chtěla podvést." Zarazím se. Bell tady přede mnou klečí v krásných černých šatech. Ta holka měla dlouhé modré džíny. Sakra já to posral. „Bell, zlato, promiň já jsem si to neuvědomil. Moc se ti omlouvám. Já myslel, že jsi to byla ty." „Ne Harry, ty jsi nemyslel. Tak moc si mě zklamal. Já jsem si myslela, že mě miluješ, měl si za tou holkou zajít, ale ty hned běžíš za Eleanor. Aspoň vím, že ona pro tebe bude vždycky druhá možnost. Nech mě teď být, chci být sama." „Bell, nerozcházej se semnou, já to napravím, prosím, dej mi šanci." „Promiň, ale teď půjdu, jinak bych řekla něco, co by mě později mrzelo." Zvedne se a věnuje mi poslední pohled. Její oči jsou červené od pláče a slzy jí stále stékají po tvářích. Otočí se a běží pryč. Já jenom sedím a nemůžu se ani hnout.

Neuvěřitelně jsi to posral Stylesi. Jsi nehorázný idiot...

————————————————————
Další díl je na světě.❤️  určitě hodte názor do komentáře❤️miluju vás všechny❤️

Ev🖤