Pohled Bell...
Harry mě večer odvezl domů. Bylo celkem pozdě, ale i tak jsem se pustila do úkolů. Postupně jsem si odškrkávala úkoly, které jsem měla hotové. Vystrašeně jsem se podívala na poslední bod v mém diáři - referát Romeo a Julie. Učitelka onemocněla a termín se nám přesunul. Nejde o to, že bychom ho s Colem neměli hotový, ale v poslední době spolu nevycházíme. Vezmu si telefon a napíšu Colovi zprávu.
Bell Thorne: Cole, promiň že tě ruším tak pozdě, ale zítra máme prezentovat ten náš referát. Mohli bychom se sejít před školou v 7:30? Literatura je hned první hodinu, tak aby jsme se domluvili jak to budeme říkat. Dobrou
Čekám dvě minuty, pak pět a nakonec deset. Když už to mám v plánu vzdát a jít spát, cinkne mi mobil.
Cole Sprouse: ok..
No to je teda odpověď. Musím napsat ještě Harrymu.
Bell Thorne: Harry, potřebuji aby jsi mě vyzvedl doma už v 7:15. Mám něco domluveného.
Harry Styles: Jasně zlato budu tam. Hezky se vyspi <3
Bell Thorne: Dobrou noc <3
Nastavím si budík a konečně se po dlouhém dni zachumlám do peřin. Netrvá moc dlouho, já propadnu do říše snů.
"Crrrr" Vypnu budík a kouknu na čas - 6:15. Sakra, zapomněla jsem, že jedu dřív a teď mám na přípravu do školy jenom hodinu. Rychle si skočím do sprchy a umyju zuby. Vlasy si vyčešu do culíku a vepředu vytáhnu pár pramínků. Ze skříně si vytáhnu černé krajkové spodní prádlo. Zase do skříně koukám jak kdybych neměla žádné oblečení, ale nakonec zvolím černé roztrhané džíny a černý croptop s krajkou. Poté se namaluji jako každý den. Popadnu tašku telefon a seběhnu do kuchyně. Táta opět není doma a ségru hodil zase do školky brzo, takže je zase neuvidím. Vytáhnu z ledničky džus a dám si ho do batohu. Když si chci rychle udělat jídlo, uslyším z venku troubení auta. Kouknu na telefon a zjistím že je přesně 7:15. Všechno nechám tak jak je, hodím přes sebe koženou bundu, obuju černé vansky a vylítnu z baráku.
Nasednu do auta a než si stihnu zapnout pás, Harry se ke mě nakloní a přitáhne si mě do polibku. „Za co jsem si to zasloužila?" Usměju se a políbím ho ještě jednou. „To bych se mohl ptát i já, zlato." Usmějeme se na sebe a Harry pomalu vyjede ke škole. Po cestě si povídáme o všem možném. Po necelých deseti minutách vjíždíme do areálu školy. „Bell, zajímalo by mě, kvůli čemu důležitému, jsem musel vstávat dřív." „No dneska máme v literatuře ty referáty, a jelikož jsem s Colem, se kterým nemáme zrovna dobrý vztah, tak se musíme sejít ještě před hodinou." „Isabello, chceš mi říct, že teď strávím půl hodiny s tím kryplem." „Ne Harry, to já s ním strávím půl hodiny." Na chvilku se odmlčí a jde na něm vidět, že je mírně naštvaný. „No to ani náhodou, s ním tě nenechám ani minutu, natož půl hodiny. Já vím, že ve vztahu mají být kompromisy a má nám záležet na názoru toho druhého, ale v tomhle případě mě to nezajímá. Prostě tam s tebou budu a konec." „Harolde, moc mě těší, že tam chceš být semnou, ale zvládnu to i bez tebe. A mimochodem, někdo nám tady trošičku žárlí." Zaškádlím ho a pousměju se. „Ne, já nežárlím. Já nikdy nežárlím. Dobře, ale doprovodím tě k němu, a to mi už nerozmluvíš." „Dobře." Chytne mě za ruku a vydáme se do odpočívárny, což je taková místnost, kde jsou sedací pytle a sedačky. Lidi se tu učí a nebo jenom odpočívají.
ČTEŠ
Uzavřená
FanfictionNěkolik set kilometrů od rodné země. Od rodiny. A ta část rodiny, která je semnou, je vlastně pořád mimo domov. Chtěla jsem umřít? Ano, chtěla. Chtěla bych za mámou? Ano, tak moc bych chtěla... Ale v moment, kdy se mi do cesty připletl on, vše se zm...