Part 17

73 9 6
                                    

Pohled Harry...

Snad poprvé v životě jsem rád, že mi zvoní budík. Nemůžu se dočkat, až uvidím Bell. Měl bych se jí omluvit za tu pusu. No dost přemýšlení. Rychle jsem vylezl z postele a šel se osprchovat. Vyčistil jsem si zuby, trochu pročesal vlasy a oblékl si černé džíny s bílým trikem. Poberu si věci a mířím rovnou ven k autu. Mám v plánu vyzvednout Bell, ale nemám ponětí v kolik vyjíždí do školy, tak můžu jen doufat, že ji stihnu.

Pohled Bell...

Když jsem nachystaná vejdu do kuchyně, ale nikdo tu není. Táta odvezl Laylu do školky a jel do práce. Nemám hlad, mám už od rána stažený žaludek. Jsem nervózní z Harryho. Proto si jen vypiju ovocný čaj, vezmu si věci a vycházím do školy. Když však zamknu dveře uvidím stát před barákem černý Range Rover a vedle něj Harryho.

Sakra co ten tady dělá. Pomalu k němu přijdu a on mě nejistě vtáhne do objetí a mě se rozlítají motýlci v břiše. Co to sakra... „Ahoj Bell, tvůj osobní taxikář je zde. Vím že jsi chtěla instalatéra, ale řídit umím lépe. A navíc jsi po cestě, takže ušetříš za benzín." „Moc mluvíš Harry, stačilo říct, že mě chceš hodit do školy." Začne se smát a já se k němu po chvíli přidám. Když dojdeme k autu, Harry mi otevře dveře. „Vy jste ale džentlman, pane Stylesi." „O tom nepochybujte, slečno Thorne." Zavře zamnou a za chvíli nasedá i on. Jedeme v tichosti, Harry však promluví a zrovna začne téma, kterému jsem se chtěla vyhnout. „Bell, promiň za tu pusu, nedošlo mi co dělám, byla to jen kamarádská pusa na tvář, ale po tom rozchodu co jsi včera zažila, jsem to dělat neměl." Vyčítá si to. To jsem nechtěla a navíc jak on sám řekl, byla to jen kamarádská pusa. „V pohodě Harry, nebudeme se o tom bavit." „Bell, ale já se o tom chci bavit. Chci vědět, jestli jsi na mě kvůli tomu naštvaná. Abych věděl co do budoucna nedělat." „Nejsem naštvaná, prostě jsem musela domů, chápeš." „Ale proč, udělal jsem chybu, já vím, ale nechci jí opakovat. Chci vědět, jaké jsou hranice, nikdy jsem se s holkou nekamarádil." „Přestaň to řešit. Neudělal jsi nic špatně, prostě se chovej a dělej co uznáš za vhodné." Pomalu zastavuje na parkovišti před školou. Potřebuju se od něj dostat co nejdál, protože jinak ze mě dostane pravý důvod, mého rychlého odchodu domů.

Když zastaví úplně, na nic nečekám a vypadnu z auta. „Isabell stůj. Proč přede mnou zase utíkáš. Nerozumím ti." Zvýšil na mě hlas a mě došla trpělivost. „Harolde, tobě nedochází, že se od tebe musím držet dál. Nemám ponětí co semnou děláš. Nevím jestli to všechno víš a proto se tak chováš, a nebo nevíš nic a děláš to co chceš. Nerozumím ti. Až ti to dojde, tak možná pochopíš, proč od tebe pořád utíkám, do té doby se spolu nemůžeme bavit."

Už se nekontroluji, prostě brečím na plno. A vůbec tomu nepomůže Eleanor, což jak jsem pochopila, je Harryho známá, konkrétně známá v posteli. „Isabello, seš jak malé děcko, brečíš ve škole. Jsi rozmazlený spratek, který nikdy nepoznal co je bolest. Máš beztak dokonalou rodinu a brečíš nám tady kvůli Stylese. Ten má ale mě, tak se s tím smiř." Začne se smát a přijde k Harrymu, kterému omotá ruce kolem krku. Ale co udělá vůbec nečekala. Hnusně jí odstrčil. „Eleanor, jsi jen děvka. Nejsi nic jiného. Mezi námi nikdy nic nebylo, šlo jen o zábavu. Nejsi nic oproti Bell. A opovaž se jí říkat, že neví co je to bolest. Bell zažila víc bolesti, než vy všichni dohromady. Je to nejsilnější holka kterou znám, a kdo si na ní jenom otevře hubu, bude mít problém semnou." Po Harryho proslovu se všichni rozešli pryč, dokonce i Eleanor. A dokonce i já.

Nechala jsem ho tam stát, po tom, co se mě před celou školou zastal. Jsem kráva, ale teď s ním být nemůžu. Jsem zmatená. Jdu rovnou k Lindě. „Ahoj Lindo, jak se máš?" „Bell, já se mám dobře, ale spíš mi řekni, jak se máš ty. Co to bylo s tím Harrym." „Víš, asi k němu něco cítím. Včera jsme se rozešli s Colem a Harry mi byl potom na blízku. Když jsem s ním, je mi skvěle, ale když semnou není, cítím se prázdně. Každý dotyk a objetí ve mě vyvolává zvláštní pocit. Lindo já nevím co mám dělat. Jsem z něho naprosto mimo." „Ohh Bell, to je láska. Harry je největší kretén, kterého jsem kdy poznala, ale není to zlý kluk. Bohužel on s nikým nechodil, tak nevím jak to má s tebou."

S Lindou jsme se bavily každou přestávku, ale teď musím čelit Colovi. Poprosil mě, aby jsme si po škole na chvilku promluvili. Opět na něj čekám, ale když ho uvidím přicházet, začnu být hodně nervózní. „Ahoj Bell, jak pak se máš?" „Cole, nejsme tu od toho, aby jsme si pokecali, chci vědět o čem chceš semnou mluvit." „Noo, já to včera tak nemyslel. Prostě jsem se nechal unést. Promiň mi to, ale já tě miluji a nechci o tebe přijít." „Promiň Cole, ale já se k tobě vrátit nechci. Nebyl to vztah. Připadala jsem si jako bych randila se svým bratrem." Chtěla jsem ještě něco říct, ale objevil se vedle mě Harry. „Isabell, na jak dlouho to ještě vidíš, jdu ven s Liamem, tak ať vím v kolik mu mám napsat." Pak mu dojde, že přede mnou stojí Cole a rychle dodá. „Víš co, já na tebe počkám v autě." Hodí ještě jeden hnusný pohled na Cola a odejde k autu. „Tak to jsi mě rychle vyměnila. Měl jsem pravdu, jsi jen děvka. Seš odporná, nechápu, jak se na sebe můžeš vůbec podívat do zrcadla. Stejně jsem s tebou chodil jen z důvodu, abych se zalíbil Eleanor. Tak si táhni za tím debilem." „Víš co Cole, naser si!" Ukážu na něj ještě z dálky prostředníček a jdu za Harrym.


Pohled Harry...

Před hodinou jsem odvezl Bell domů a teď mám namířeno za Liamem. Chce semnou něco probrat. Cesta k němu naštěstí trvá pět minut, takže přijedu v čas. „Nazdar Harry, ty jsi přijel v čas. Co se stalo." Zasměje se jako buzerant. „Hej od té doby, co chodíš s Lindou jsi jak vyměněný." „Hej být tebou tak bych nic neříkal. Od té doby, co znáš Bell, se chováš jak vychovaný chlapeček. Každopádně, kdybych nechodil s Lindou, tak tady dneska vůbec nejsi." „Liame, nemluv v hádankách jak debil a vyklop to." On než se dostane k jádru věci, tak snad zešedivím. „Nooo, ty máš rád Bell, ale nevíš jak se máš chovat. No a Bell je nejlepší kamarádka s Lindou. A ty moc dobře víš, že já chodím s Lindou. Z čehož vyplívá, že mi Linda některé věci říká." „Hej ty kreténe, okamžitě mi řekni, co víš!!" Už jsem fakt nasranej. „Bell se dneska svěřila Lindě, že k tobě něco cítí. Taky řekla, že musela po té tvé "kamarádské" puse jít, aby jsi neviděl jak se červená. Kurva Harry, vzpamatuj se a jdi tu holku získat, protože s tvým novým já, je to jednodušší." Musím jet hned za ní. „Díky, jseš fakt kamarád, za tohle ti budu dlužnej." „Já si to určitě vyberu, a teď už nemluv a jeď za ní."

Nasedám do auta a rychleji než bych měl, jedu za Bell. Jsem tam za deset minut. Vystoupím a běžím ke dveřím. Zvoním jak kdyby šlo o život. Nevím co jí řeknu, ale vím, že jí už nenechám odejít.

V tu chvíli mi otevře dveře, Bell s napuchlýma očima a je mi jasné, že musela brečet. Nevěřícně na mě kouká a asi přemýšlí, jestli jsem skutečný. Tak jo Harry, teď mluv a nechovej se jako debil, tak jak to máš ve zvyku. „Bell, už mi to asi došlo..."

————————————————————
Ahooj, jak se mate?? Myslím, že dneska trochu horší část, ale i tak doufám, ze se vám bude líbit.

Ev🖤

UzavřenáKde žijí příběhy. Začni objevovat