Daylight|Luke Hemmings

Chapter 13- Leona & Hospital (1/2)

Neustálý zvuk nemocničních přístrojů mi působí šílenou bolest hlavy, který nešel ignorovat. Syšela jsem i tlumené hlasy, ale nešlo jim rozumnět.

„Ale co když se neprobudí?“ rozeznala jsem hlas, myslím, že patří Calovi. Ovšem nebyl klidný, ale zdálo se mi, že brečel. Cítila jsem zesílení stisku obou mých rukou, což znamenalo, že buď je tu jedna osoba držící mě za obě ruce nebo dvě. Otevřela jsem těžce oči a parkrát zamrkala, abych si zvykla na denní světlo.

„Christy!“ vykřikl Calum a já se na něj podívala, „ty jsi vzhůru“.

„Jo, už pár minut,“ usmála jsem se i přesto, že mě vše bolelo.

„Vyděsila jsi nás,“ promluvil Ashton, který mě držel za druhou ruku. Každý seděl z jedné strany a dívali se na mě. Celý pokoj byl zařízen nudně, v bílé barvě a malou televizí v rohu, visící na zdi. Má postel byla u oken, vedle ležela nějaká holka, která spala a třetí byla prázdná. Pod televizí byl dřevěný stůl s dvěma židlemi.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se Cal.

„Uhm, docela jo, ale všechno mě bolí,“ přiznala jsem se.

„Nedivím se,“ sklopil pohled Ash a přejížděl ukazováčkem po mých kloubech na prstech.

„A co se vlastně stalo?“.

„Ty si nic nepamatuješ?“ zeptal se Cal.

„Jen matně“.

„Srazilo tě auto,“ řekl po chvíli Ash, když se k tomu Cal neměl.

„Kdo?“.

„To nikdo neví, prý rychle ujel“.

„Dobře,“ povzdechla jsem si „nevíte, kde je Luke?“.

„Uhm... před chvílí odjel, byl tu s tebou celou noc“.

„Celou noc?“ zopakovala jsem Calova slova, načež přikývli „spala jsem dlouho?“.

„Ne, je něco kolem druhé hodiny,“ uchechtl se Ash.

„Kdy jste přišli?“.

„Asi před půl hodinou,“ odpověděl Cal.

„Jdu si pro kafe. Chcete taky?“ zeptal se Ash.

„Kafe,“ řekl Cal.

„Já čokoládu, nejlíp bílou,“ usmála jsem se a Ash odešel.  Ležela jsem stále na posteli, upírajíc zrak na naše spojené ruce.

„Christy,“ prolomil ticho „co jsi dělala tak pozdě venku?“. Nevěděla jsem, co mu na to odpovědět. Měla jsem mu říct pravdu? Asi by to byl nejlepší možnost, protože by to stějně jednoho dne zjistil.

„Byla jsem v kině,“ zalhala jsem na půl.

„S kým?“ nadzvihl obočí.

„No..víš...j-já,“ začala jsem koktat.

„S Hemmingsem?“ zeptal se a já přikývla.

„Cale..“ chtěla jsem něco říct, ale přerušil mě, pouštějíc mou ruku.

„Christy, něco jsem ti řekl,“ zvýšil trochu hlas, ale stále nepřestával šeptat, aby nevzbudil tu holku vedle.

„Já vím“.

„Proč jsi s ním šla?“.