Daylight|Luke Hemmings

Chapter 22

„Já ale nejsem Luke,“ zašeptal mi do ucha a já se otřásla zimou.

„Ashi?“.           

„Správně,“ uchechtl se a otočil si mě k sobě. Jeho ruce byly kolem mého pasu a mé byly na jeho pažích.

„Kde ses tu vzal?“.

„Zadními dveřmi,“ pokrčil rameny „Luke mě poslal, abych ti řekl, že…že…teď si nevzpomenu,“ ušklíbl se, nacož jsem se zasmála, „jo, už vím!“ tleskl radostně rukama, které byly stále za mými zády. „Luke se ti omlouvá, ale přijde později, takže na něj nemáš čekat“.

„Okay, tak pojď,“ řekla jsem a táhla ho za sebou do obýváku. Sedli jsme si na gauč a já zapnula televizi.

„Ale já tě nemám hlídat,“ zasmál se a já mu podala ovládač.

„Já vím, ale nechci tu být sama, takže něco vyber a neotravuj,“ vyplázla jsem na něj se smíchem jazyk.

„Okay,“ uchechtl se a něco vybral.

„Jako fakt?“ nazdvihla jsem obočí, „zase ten stejnej horor?“.

„Není stejnej, je to pokračování, takže nemel a koukej,“ přitáhl si mě k sobě blíž a já svou hlavu položila na jeho rameno. K Ashovi rozhodně nic necítím a ta pusa…to nevím. Byla jsem zmatená a zároveň ráda, že Ashe vidím, ale pak přišel Luke a políbil mě. Nevěděla jsem, co dělat, ale teď to vím jistě. Lukea miluji.

Jediné, co mě teď zajímalo, bylo, co si Luke stále zařizuje. Nevím proč, ale napadlo mě, že šel za Calem nebo Tomem, což by ani v jednom případě nedopadlo dobře.

„Moc si věříš, Irwine!“ vyplázla jsem na něj jazyk. Film skončil a v porovnání s prvním dílem, byla tohle totální blbost. Luke tu ještě nebyl, takže jsme se museli nějak zabavit, a proto Ash vymyslel, že budeme hrát na honěnou. No, někdy by mě fakt zajímalo, kolik mu je.

„Stejně tě chytím,“ zavrčel se smíchem a oběhl gauč. Už po celém domě běháme 5 minut a Ash není schopný mě chytit. Nebo spíš je, ale já se mu vždy nějak vyvlíknu. Hold mám štěstí.  Zase jsem běžela nahoru, samozřejmě Ash za mnou, proběhli jsme pár pokojů a zase zpátky dolů. Doběhla jsem do koupelny, kde jsem zamkla a pomalu, sledující dveře, jsem couvala dozadu.

„A mám tě,“ zašeptal za mnou Ash. Zůstala jsem stát na místě jako sloup a čekala, co udělá. Samozřejmě jsem zapomněla zamknout druhé dveře, které vedly z Lukeova pokoje. Výborně Derni, dnes ti to vážně myslí! No to ale teď bylo úplně jedno, protože mě dostal.

„Ahoj, Ashi,“ usmála jsem se nervozně a čekala, co bude dělat.

„Ahoj, víš, co teď budeme dělat?“ zašeptal mi do ucha, čímž celé mé tělo pohltila husina.

„Ehm, ne,“ zavrtěla jsem hlavou.

„Zahrajeme si hru, jmenuje se 'Pojďme zlechtat Christy'“ zasmál se a já se zamračila.

„Ta hra se mi nelíbí,“ spojila jsem rty v jednu linku.

„Je mi jedno, co se ti líbí nebo ne,“ odvětil, přehodil si mě přes rameno a táhl do Lukeova pokoje.

„Ne, prosím Ashi,“ začala jsem kopat nohama, samozřejmě marně, „Ashi, prosím,“ škemrala jsem dál, „udělám cokoliv, hlavně mě nelechtej“.

„Máš smůlu, baby,“ zasmál se a hodil mě na postel. Sedl si nade mě a začal mě lechtat. Ashův a hlavně můj smích se rozlehl po celém domě. Můj smích se rozezněl ještě víc, když Ash našel mou slabinu a využil toho. Začala jsem se svíjet smíchem, ale mu to bylo jedno, hlavně když mě mohl trápit.

„Uhm, co to děláte?“ zeptal se ode dveří pobaveně Luke.

„Lukey,“ vypískla jsem se smíchem, „ať mě nechá“.

„Nech mou princeznu, Ashtone,“ řekl a položil svůj mobil na noční stolek.

„Kdo říkal, že je tvoje?“ povytáhl tázavě obočí  a ušklíbl se, načež Luke nevěděl, co říct.

„Já,“ ušklíbla jsem se po chvíli ticha, shodila ze sebe Ashe a stoupla si vedle Luka.