Daylight|Luke Hemmings

Chapter 36

V minulém díle...

,,No jo, všichni nemůžeme vypadat tak dobře jako já," hodil hlavou ta, aby se mu vlasy daly víc z očí. Bouchla jsem ho se smíchem do ramene a nechala ho dělat svou práci.

Christy's POV:

„Ne, Calume! Nemůžeš mě jen tak opustit!" vyjekla jsem a chytla ho kolem pasu.

„Christy, zaprvé. Dost to bolí, takže s tebou do posilovny už nikdy nepůjdu," začal svůj proslov, ale já ho rychle přerušila.

„Ne! Ve fitku jsou sexy kluci!" zaprotestovala jsem rychle a svůj stisk povolila, ale nepouštěla ho.

„A za druhé, za dvě hodiny se vracím zpět, možná i dřív, takže tak," dokončil svůj proslov.

,,Ale kdo se mnou bude hrát piškvorky?" podívala jsem se na něj a udělala psí oči.

,,Nevím, dej si zápas třeba s učitelkou, ale já k tomu zubaři půjdu," znovu mě odmítl a zavřel svou skříňku.

,,Fajn, nakašli si," odfrkla jsem si a rozhodla se, že už pomalu půjdu do třídy. Zrovna, když jsem procházela kolem jedné ze tříd, cizí paže mě zatáhla dovnitř místnosti. Protože byl pohyb náhlý, spadla jsem přímo do cizincovy hrudi. Ovšem knihy jsem zachránit nestihla, takže mi z rukou spadly. Vyděšeně jsem vzhlédla a úlevou vydechla, když mé oči spatřily pár hnědozelených očí. 

„Promiň," zašeptal Ash a já se od něj odtáhla, upravujíc si triko. Přikývla jsem na přijetí jeho omluvy a čekala, co řekne.

„Co se děje?" pobídla jsem ho, když stále mlčel. Hluboce vydechl a prsty si prohrábl vlasy.

„Nebudu to nějak zdržovat, potřebuju, aby jsi šla se mnou. Co nejrychleji mě následovala a neptala se moc. Čím míň toho budeš vědět," chytil mě za ruku a hluboce se mi podíval do očí, „tím bezpečnější to pro tebe bude." Dokončil svůj monolog a stále se mnou udržoval oční kontakt. Neměla jsem ani ponětí, o čem to Ash mluvil. Stalo se něco s Lukem? A proč by z toho dělal takový poprask? Zmateně jsem ho pozorovala, zatímco on jen zavrtěl hlavou a začal mi rychle sbírat knihy. Zazvonilo a do třídy se začaly hrnout skupinky studentů, načež Ash popadl mou ruku a běžel se mnou ke skříňkám. Spíš on běžel a já za ním vlála, absolutně nestíhajíc jeho tempo.

„Sakra, Ashi, co se děje!" křikla jsem, když jsme se zastavili u mé skříňky. Jedním pohybem pěsti do ní praštil a skříňka se otevřela. Neváhal, hodil knihy dovnitř a zase ji zabouchl. Vyjeveně jsem na něho zírala, čehož si všiml a stiskl obě mé dlaně.

„Jde o Lukea. Potřebuje tě," vydechl a já cítila, jak se můj dech zadrhl v krku. 

---

„Alespoň by jsi mi mohl říct, o co jde!" vyštěkla jsem po deseti minutách jízdy autem, kdy Ash řídil skoro dvojnásobně rychleji než by měl.

„Už jsem ti řekl, že čím míň toho budeš vědět, tím to bude lepší," odpověděl bez zájmu a já jen hlasitě vydechla. Vlastně jsem ani nevěděla, kde jsme. Rozhodně jsme byli pryč z města a projížděli nějakým lesem. Na to, že bylo jedna odpoledne, byla v této části celkem tma.

„Doufám, že toto není jen váš ubohý způsob, jak nás dát zpátky dohromady," odfrkla jsem si a všimla si, že se Ashovo čelo nakrčilo. Nevěděl, že jsme se rozešli?

„Moment, rozešel se on s tebou nebo ty s ním?" zeptal se a já si všimla, jak jeho hlas zvážněl. 

„Já s ním," zašeptala jsem. Ashovy prsty sevřely volant pevněji, klouby na rukou mu zbělaly. Řekla jsem snad něco špatně? Jeho čelisti se sevřely, zatímco neustále vrtěl hlavou. „Ashi?" Oslovila jsem ho jemně a trochu se dotkl jeho paže. Svaly měl napnuté a těžce vydechoval.

„Ten vůl to udělal kvůli tobě. Nenašel si ho sám, to Luke ho vyprovokoval, a tak ho našel. Blbec!" Bouchl do volantu a já ho znovu nepochopeně sledovala. Kdo měl najít? Koho vyprovokoval? Ashton jen nevědomě koukal do jednoho místa, stále řídil. Co když byl Luke zapleten s drogama? Z přemýšlení mě zastavilo náhlé zabrždění před velkou budovou. Vypadalo to jako nějaké staré, zchátralé skladiště a obrovské kovové dveře byly pootevřené. Všude byl klid, dokud se z budovy neozval křik.

„Luke."

TADÁÁÁÁ, JSEM TU! ^^To je radosti, že? :D Brzy se Lukeovo, Ashtonovo i Calumovo tajemství dozví :'33 Ale dost spolierů. Popravdě jsem neměla ani v plánu nic přidat (proto je ta kapitola tak nezajímavá a krátká), ale hned, jak jsem si všimla, že jsme překročili hranici 20 000 přečtení, tak jsem s sebou málem sekla a rozhodla se, že zkusím alespoň něco přidat. Chci vám všem moc poděkovat za tak úžasné číslo ♥ Jen chci hodit ještě další spoiler → blíží se konec :( Ale dost okecávání, snad se 'uvidíme' při dalším díle ♥ xx