Im Your's |Draco Malfoy|

30. Věci do her.

Po zaklepání a vyzvání dovnitř jsem vešla a došlo mi že jsem přišla jako poslední jako vždy....
_______________________________________

,,Takže... Všichni si zvolí jednu zbraň, 2 lektvary a 2 libovolné věci na víc plus jednu libovolnou věc která je vaše např. Hodinky, kabelku atd.. V aréně nebude povolena hůlka proto své hůlky odevzdáte před začátkem hry. Každý z vás si taky vylosuje svého zvířecího společníka který vás bude provázet hrou a může vám i poradit v pravidlech atd.. Tak... každý si vyberte zbraň jakoukoliv ale jen JEDNU" Vysvětlil a všichni se začali rozhodovat včetně Draca.

Samozřejmě jsem ihned brala luk který chtěla i Daphne Smithová... Bohužel k její smůle jsem byla rychlejší...

,,Vidím že už každý si vybral... A teď si vyberte 2 jakékoliv lektvary před vámi" Poukázal rukou na prázdný stůl a náhle se tam objevili lektvary.

Bylo to velmi těžké... byl tam lektvar síly, lektvar rychlosti ale i také lektvar s vysokými skoky.

,,Hej Malfoyi" Špitla jsem.

,,Hm?" Nadzvedl tázavě obočí.

,,Ty vem lektvar vysokých skoků a rychlosti já vezmu lektvar neviditelnosti a léčivý" Zašeptala jsem a Draco jen kývl na souhlas.

Vzala jsem ty dva lektvary a čekala na další uvedení od Brumbála.

,,Dobře... koukám že jste už zvolily teď jsou na řadě 2 libovolné věci. Máte tu stany, spacáky, karimatky, lano, batůžky štěstí atd.." Poukázal a čekal až si všichni vezmou to co chtějí.

,,Devino co bereme?" Špitl na mě Draco.

,,Třeba... ty vem lano a spacák a já vezmu stan a batůžek štestí" Špitla jsem zpět a začala hledat dané věci.

Jakmile jsem vyděla poslední zelený batůžek štěstí ihned jsem po něm hrábla aby mi ho už nikdo nevzal. Stanú tam naopak bylo požehnaně jen se nevědělo jestli to byl kouzelný stan, normální a nebo velký či malý.

,,Dobře..." Řekl hrdě ,,Teď si běžte odpočinout na kolej a vyberte že svého kufru či pokoje co chcete kromě náhradní HŮLKY" Podotknul a usmál se.

Vyšla jsem z kabinetu a rychle jsem si to mířila na kolej aby mě nemohl zastavit Draco ale bohužel k mému neštěstí se mi to nepovedlo.

,,Hej Devino!" Zavolal na mě a já zrychlila krok a dělala že ho neslyším.

Ale to se mi i vymstilo protože jsem zakopla o bůh ví co a dala si do nosu o tvrdou zem.

,,Sakra..." Zaskučela jsem.

,,Devino si v pořádku?!" Zavolal vyplašeně a rozběhl se ke mě ,,Počkej pomůžu ti vstát" Jak řekl tak i učinil a rychle vytáhl látkový kapesník který vzal ani nevím kde a přiložil mi ho k nosu.

Potom mě odvedl na ošetřovnu kde se o můj nos postarali. Bylo to zvláštní že ho bavilo koukat na mě jak trpím tu bolest a nechuť lektvarů na spravení.

Odvedl mne na kolej a před schodama do ložnice popřál dobrou noc.