Na ledě

Kapitola třináctá

Brunetka stála v potemnělé chodbě a nervózně si mnula ruce. Bála se. Bála se reakce. Její distancování trvalo příliš dlouho, co když se přes to nepřenesou?

Za hnědovlásčinými zády se ozvaly kroky, které se v opuštěné chodbě až nepatřičně rozléhaly. Stephanie začínala nenávidět toho, kdo tenhle barák navrhnul. Už samotná podstata školy byla ztělesněné zlo, tak proč ji nemohli postavit tak, aby připomínala ústav co nejméně?

Věděla, že bude nervózní, ale nečekala, že začne rozebírat architektonickou stránku školy. To bylo moc i na ni. Co se to s ní děje?

Zvuk kroků utichl. Brunetka se otočila. „Ahoj, Ally," pozdravila tiše blondýnku. Netušila, proč mluvila tak potichu, ale přistihla se, že podezírá i stěny, že mají uši. Paranoia je zvláštní věc. „Ahoj," pronesla smířlivě blonďatá dívka. Stephanie se mírně pousmála. Už teď se cítila o něco lépe.

„Chtěla jsem s tebou mluvit. Ale nejdřív bych se ti chtěla omluvit za to, jak jsem se v předchozích týdnech chovala. Asi jsem si to prostě potřebovala srovnat v hlavě. A ten týden u babičky mi k tomu vážně pomohl. Mimochodem, babička tě pozdravuje a ptá se, jestli zase přijedeš na prázdniny," řekla Steph a potřásla hlavou. „Jé, to je milý. Ráda přij... To vyřešíme později. Teď mluv," vyzvala ji blondýnka. Hnědovláska si povzdechla, doufala, že tímhle získá alespoň minutu navíc.

„Já vím, že to asi bude znít divně, jo, ale všechno to začalo na tréninku. Byl jako každej jinej a my jsme s Brandonem bruslili a... mně něco nešlo, tak si mě vzal stranou abysme to vyřešili a já nevím, měla jsem z toho dobrý pocit a v hrudníku se mi usídlilo teplo... Když se to popisuje zní to strašně," začala brunetka a rozesmála se. „To máš asi pravdu," přidala se k ní Ally.

Stephanie si otřela slzy smíchu a rozhodla se pokračovat. „Do tý doby to bylo všechno krásný, jenže pak tam přišla Nathalie... strašná nána. Já ji nenávidím. Myslím, že je to Brandonova přítelkyně a každý trénink na nás čumí. No v tu první chvíli mě to nakoplo a, to bys nevěřila, líp jsem v životě nebruslila. No a když trénink skončil, chtěla jsem si s Brandonem promluvit, ale on mě odbyl, tak jsem to neřešila," sypala ze sebe. Ačkoli si to nikdy nemyslela, Ally byla skvělá posluchačka. Nepřerušovala ji, kývala hlavou, když se to od ní čekalo a vrhala po své kamarádce soucitné pohledy.

„No a když jsem odcházela ze stadionu, viděla jsem je se líbat a... myslím, že jsem žárlila. No a tak jsem zmizela. Večer jsem si celý odpoledne analyzovala a... já myslím, že jsem se do něj zamilovala.  No a další týden jsi to na mě poznala a já jsem nevěděla, jak ti to říct, tak jsem se ti začala vyhýbat, což, když se na to takhle podívám, asi nebylo nejlepší řešení," vyklopila ze sebe hnědovláska. „Ne, to nebylo," přitakala blondýnka a Stephanie jí to nemohla vyčítat. V posledních dvou týdnech se nepředvedla zrovna jako ukázková nejlepší kamarádka, ale teď to hodlala napravit.

„To ale není všechno. Já jsem netušila, jak se k němu mám chovat. Tak jsem se rozhodla, že s ním omezím kontakt na minimum. Já vím, co si myslíš. Jak s ním můžu omezit kontakt na minimum, když s ním bruslím? No, podle toho to bruslení taky vypadá," řekla Steph a protočila očima. „Ty jsi jelito," vyprskla Ally a potřásla nad svou kamarádkou hlavou.

„On se nejspíš rozhodl moje chování tolerovat jeden týden, protože v pátek před prázdninama si se mnou chtěl „promluvit"." Prsty naznačila uvozovky. „Chtěl vědět, co se děje. A co jsem mu jako měla říct? Jsem do tebe šíleně zamilovaná a netuším, co s tím mám dělat? Ne, děkuju pěkně, nechci ze sebe dělat ještě většího debila, než za jakýho mě má. A pak už jsme na sebe pomalu křičeli a já jsem mu řekla, ať mě donutí to vyklopit a on... on... mi dal pusu," řekla roztřeseně brunetka. „Ne, ne," nevěřila blondýnka. „Ale jo," ujistila ji Stephanie. „A já utekla," přiznala. „Tos neudělala!" zasténala Ally. Hnědovláska jen přikývla.