Dále jsem seděla na schodech a pouze mlčky hleděla, jak mi Dominikova postava mizí před očima. Semkla jsem víčka k sobě a slza se mi skutálela přes tváře dolů. Vždy jsem odsuzovala lidi, kteří podvádějí a lžou a teď jsem k nim patřila i já. Nenáviděla jsem se za to, ale nevěděla jsem, jak bych to měla vše napravit.
Po několika minutách koukání do prázdna jsem konečně dostala sílu se zvednout a odebrat se domů. Šouravým krokem jsem se dostala do bytu a ztěžka upadla na gauč. Říkala jsem si, co bych měla udělat, abych vše spravila, aby všechno bylo, tak jak to má být. Kde mám ale najít odpověď? Kde mám najít radu?
První jméno, které mi blesklo hlavou, bylo Tomáš. I on jako první věděl o mé situaci s Danielem. Potřebovala jsem se někomu svěřit a věřila jse, že práve on mě dokáže vyslechnout. Rozhodla jsem se mu proto zavolat. Doufala jsem, že ho nebudu obtěžovat. Neměla jsem už ani Terku, které jsem se dřív se vším svěřovala. Měla jsem pocit, že mi nikdo nezbyl.
"Ahoj, Tome," nemohla jsem se ubránit slzám, což bylo poznat i na mém hlase, který se třásl.
"Klaudie! Konečně. Volám ti od rána," vyhrkl na mě hned.
"Já vím. Promiň," slzy mi nekontrolovatelně stékaly z očí.
"Stalo se ti něco?" vydal ze sebe.
"Jsi sám?" zeptala jsem se ho, abych se ujistila, že nemá kolem sebe Dana nebo někoho jiného.
"Ano, teď jsme byli na snídani a akorát jdu balit," informoval mě. Ulevilo se mi, že je sám, a tak mu můžu všechno říct. Vylíčila jsem mu všechno. Od momentu, kdy mě Daniel odvedl na hotel a já se dopustila té chyby, že jsem se s ním vyspala, po můj ranní útěk až následné překvapení Dominikem a hádku, která po tom následovala.
"Já ani nevím, co k tomu mám říct. Je mi to moc líto, Klaudie. Chceš, abych se za tebou stavil až se vrátíme?" pověděl mi do telefonu.
"Byl bys hodný," popotáhla jsem nosem. Byla jsem mu vděčná, že si na mě najde čas a promluví si se mnou o tom. Možná mi ukáže směr, kterým bych se měla vydat, protože já byla ztracená.
Pohled Tomáše:
"Tak se zatím měj, ahoj," rozloučil jsem se s Klaudií a hovor zavěsil. V ten moment se do pokoje vřítil Daniel, který mě hned ve dveřích začal zasypávat otázkami ohledně Klaudie.
"Už sa ti ozvala?" zajímal se. Chvíli jsem váhal, co přesně bych mu měl říct. Dan se mi s ničím u snídaně nesvěřil, pouze řekl, že když se vzbudil, Klaudie už vedle něj neležila. Fakt, že s Klaudií měl sex, vynechal a už vůbec mi nikdy předtím neřekl, že k ní chová nějaké city.
"Ano, právě mi volala. Už je doma," odpověděl jsem mu stroze. Na jeho tváři se vytvořil menší úsměv. Vypadalo to, že je rád, že je Klaudie v pořádku doma.
"Eště niečo hovorila?" položil mi další otázku, při které vypadal nervózně. Nejspíše se bál, že mi něco řekla, což se bohužel bál oprávněně.
"Všechno vím, Dane," upozoronil jsem ho. Po mých slovech se zastavila, jako by ztratil řeč. To mě donutilo pokračovat a říct mu vše, co chci.
"Jak si se s ním mohl vyspat, když víš, že je s Dominikem a ještě ke všemu byla opilá?" zvýšil jsem na něj hlas.
"Nevyužil som toho, že je opitá. Sama to chcela. A s Dominikom majú problémy!" odvětil mi stejně nepříjemným tónem. Tváře mu rudly vztekem a mně rovněž vřela krev v žilách. V tu chvíli jakoby se mi zatemnil mozek, nepřemýšlel jsem a zatl dlaň v pěst a následně jsem Daniela praštil mezi oči. Daniel měl lepší reflex, než jsem předpokládal a nenechal si líbit, jak jsem na něj zaútočil a rovněž mi jednu vpálil.
Pohled Klaudie:
Jediné, čeho jsem se zmohla, bylo ležet na gauči, tupě zírat do prázdna a čekat až se ke mně staví Tomáš, jak slíbil. Čas utíkal rychle a já byla myšlenkami nepřítomná. Jako z transu mě probudil až zvuk domovního zvonku. Rychle jsem se zvedla z pohovky. abych otevřela příchozímu. Předpokládala jsem, že to bude Tomáš, a také, že byl. Byla jsem ale zaražená tím kolik modřin mu zdobilo obličej.
"Panebože!" zděsila jsem se, když jsem na světle uviděla modrý monokl pod okem a natrřené obočí.
"Co se ti stalo?" zeptala jsem se ho šokovaně. Tomáš se unaveně posadil na gauč a vypadalo to, že hledá ta správná slová, která by mohl použít pro svou odpověď.
"Menší výměna názorů s Danielem," řekl a zasmál se pro zmírněný situace. Posadila jsem se vedle něj a nabídla mu pohár vody. Odmlčel se, aby se napil a potom dál pokračoval ve svém monologu.
"Vřítil se ke mně do pokoje, když jsme spolu volali a pak se mě ptal, co si mi říkala. Nevydržel jsem to, musel jsem mu říct, že všechno vím a pak jsem na něj dostal vztek. On si to nenechal líbit," objasnil mi situaci.
"Je mi líto, že jste se poprali," vyjádřila jsem svůj soucit a litovala mého činu.
"To je nic oproti tomu, co má on," vtipkoval Tomáš. Složila jsem hlavu do dlaní a zhluboka se nadechla. Pocítila jsem nevolnost, žaludek jsem měla jako na vodě. Od rána jsem nic nejedla. Polil mě studený pot a před očima mi běhaly jemné mžitky. Cítila jsem, jak se mi třese každý sval v těle.
"Jsi v pořádku?" objal mě kolem ramen Tomáš.
"Jo, to bude dobrý," řekla jsem udýchaně a příliš nepřesvědčivě.
"Tady, napij se," podal mi sklenici vody a já se zhluboka napila.
"Spíš bych potřebovala něco k jídlu," pousmála jsem se. Pomalu jsem vstala, aby se mi nezatočila hlava a nepodlomily se mi kolena. Přešla jsem ke kuchyni a vzala si alespoň rohlík.
"Chceš taky?" zasmála jsem se a namířila k němu pečivo.
"Ne, to je dobrý," oplatil mi smích.
"Klaudie, už ses utvrdila v tom, co chceš?" zvážnil. Přestala jsem se usmívat a hodila na něj zkroušený pohled. Pouze jsem pokrčila rameny.
"Pomůže ti, když ti řeknu, co si o tom myslím?" zeptal se mě a pohladil mě po rameni.
"Tomáši, jsi hodný a jsem ti vděčná, že se mi snažíš pomoct. Ale už jednou jsem věřila názorům ostatních na Dominika a náš vztah a vůbec se nesnažila si na to udělat vlastní názor a to byla chyba. Takže ne, děkuji. Tohle si musím rozhodnout sama," odmítla jsem jeho pomoc a věděla jsem, že je to správné rozhodnutí. Jenom jsem se bála, že ať se rozhodnu jakkoliv, bude to špatně.
"Jsem tu vždy pro tebe," usmál se na mě.
"Víš, asi jsem si dneska ráno toho uvědomila víc, než kdy předtím. Když jsem viděla, jak na mě Dominik čeká, jaká bolest se mu odrážela v očích, když jsem mu řekla pravdu o Danielovi, a jak začal plakat během naší hádky. V ten moment jsem zjistila, že ať si říkal, kdo co chce, tak tohle jsou pravé city. To by nedokázal zahrát. Bohužel jsem si to uvědomila pozdě," znovu jsem se sesypala jako hromádka neštěstí.
"Změnila jsem se. Vytkl mi to i Dominik. Jsem daleko horší člověk, než jakým Dominik kdy byl," mé slzy smáčely Tomášovo triko, když mě utěšoval v objetí.
Ahoj, doufám, že Vás to stále baví. Snažím se, aby ten děj byl stále zajímavý a s překvapivými zápletkami, tak snad se mi to daří :D Také jsem se rozhodla zvolit i jiný pohled, než pořád pohled Klaudie. Chtěli byste, abych psala z více pohledů v dalších kapitolách?
ČTEŠ
Odlišní (Nik Tendo FF)
Fanfiction"Nejsem zlá holka, ale s tebou dělám špatné věci." Potkali se v baru. Jeho oči se setkaly s jejími v momentě, kdy vešla dovnitř. Klaudie nikdy nebyla typ dívky, kterou byste v baru potkali každý pátek. Vlastně tam nechodila nikdy. Zato Dominik nezna...
