Odlišní (Nik Tendo FF)

29. I přes překážky

Pohled Tomáše:

Po jídle Klaudie konečně usnula. Potřebovala se vyspat, byla z té hádky s Dominikem a scény, kterou způsobil Daniel, vyčerpaná.

Když jsem ji přikrýval dekou, její telefon zahlásil přijatou zprávu. Nechtěl jsem ji slídit v telefonu, ale když jsem si na obrazovce přečetl Dominikovo jméno, musel jsem vědět, co jí píše.

Na celý vztah Klaudie a Dominika jsem měl od začátku jasný názor. Dominik je jeden z mých nejlepších kamarádů, a proto ho znám také líp, než Klaudie. Nevěřil jsem mu city, které Klaudii vyznával. Dominik nedokázal nikdy žádnou dívku milovat. Nemyslím si, že by se kvůli ní změnil. Klaudii mám za kamarádku a nechtěl bych ji vidět znovu utrápenou.

Přečetl jsem si Dominikovu zprávu. Slovům, že na ní musí pořád myslet a podobně, se mi opravdu nechtělo věřit. Nedokázal jsem se dal dívat, jak si s Klaudií zahrává. Hrál s ní tu jeho hru na lásku.

V následující chvíli jsem nedokázal myslet správně. Uchopil jsem její mobil do rukou a zprávu od Dominika vymazal. Věděl jsem, že kdyby si zprávu přečetla, vrátila by se k němu. Chyběl ji a litovala všeho, co se stalo. Nejspíš to, co jsem právě provedl, nebylo nejlepší rozhodnutí, ale v tu chvíli mi to přišlo správné. Někdy pro naše blízké chceme věci, které si myslíme sami, že pro ně budou dobré a nevšimneme si, že tím jim ubližujeme.

Pohled Klaudie:
Probudila jsem se rozlámaná na gauči a jako první se mi naskytl pohled na Tomáše, jak spí v křesle. Byla jsem mu moc vděčná za vše, co pro mě v posledních dvou dnech udělal.

Musela jsem nad tím pousmát, hned na to mě však ovládl smutek. Znovu jsem měla v mysli Dominika. Chtěla jsem s ním být. Doufala jsem, že se mi alespoň ozve přes telefon, ale to se nestalo. Co jsem taky čekala, pomyslela jsem si.

Pohled Dominika:

Očima jsem hypnotizoval svůj mobil, ležící přede mnou na stole.

"Pořád ti neodepsala?" zeptal se Jakub, když vešel do mého pokoje. Pouze jsem zakroutil hlavou a nic neřekl.

"Možná bys za ní měl zajít. Osobně to má větší váhu," poradil mi Jakub. Opravdu bych měl? Co když mě nebude chtít vidět? I přesto, co udělala, nedokážu se na ní zlobit, nedokážu být bez ní. Odpustil jsem ji. Už dávno. Vlastně jsem ji odpustil hned v ten moment, kdy se mi přiznala. Natolik ji miluji.

"Myslíš, že mě bude chtít vidět?" otočil jsem se na něho s otázkou.

"Dominiku, to ona podvedla tebe. Měla by tě prosit na kolenou!" vytočil se Jakub. Odměnil jsem ho skleským pohledem.

"Promiň, já vím, že ji máš opravdu rád," poplácal mě kamarádsky po rameni.

"Ale být tebou, nejdřív ze všeho bych si to vyříkal s Danielem. Měl sex s tvou holkou a je to tvůj kámoš. Existují určité zásady, které by nikdo z nás neměl překročit. A on je hodně překročil," upozornil mě Jakub. Dával jsem za pravdu jeho slovům. Nejlepší bude, když se co nejdřív uvidím s Danielem a všechny si to vyříkáme. Nejsem připravený se Klaudie vzdát a taky to neudělám.

Měl jsem namířeno navštívit Daniela v jeho bytě. Měl jsem trošku obavy z našeho setkání. Neměl jsem žádné představy o tom, jak to bude probíhat. Nechtěl jsem se s Danielem prát ani hádat. I když Daniel se už asi s někým pral, problesklo mi hlavou, když mi pomlácený otevřel dveře. 

"Neboj, nepřišel jsem ti tvůj obličej dozdobit," zavtipkoval jsem, abych hned ze začátku zmírnil napětí, které mezi námi panovalo.

"Už asi vieš čo sa stalo, že?" ujišťoval se Daniel a pozval mě dovnitř. Dovedl mě do kuchyně, kde mě se sklenicí vody usadil.

"Ospravedlňujem sa ti," sklopil zrak a v rukou si pohrával se sklenicí.

"Chtěl jsem se tě zeptat, jak to máš s Klaudií?" zeptal jsem se ho opatrně. Na Danielově tváři se objevil překvapený výraz a na chvíli se odmlčel, než mi odpověděl.

"Budem k tebe úprimný. Mám ju rád. Nebolo to len na jednu noc," pronesl upřímně.

"A jak to má ona? Svěřila se ti?" zajímal jsem se. Chtěl jsem vědět svoje šance. Jestli má Klaudie Daniela ráda stejně tak, jako on ji, nesnesl bych to. Nebyl jsem připravený tomuto čelit.

"Nie. Hneď ráno utiekla. Tomáš ma zbil, že som ju vraj využil," zasmál se ironicky na konci věty. Nevěřím, že Daniel by byl někdy schopný dívku jen využít. Od naší party se tím lišil. 

"Takže to ti udělal Tomáš?" zeptal jsem se ho a poukázal na modřiny, které mu pokrývaly obličej.

"Áno. Chráni ju ako sestru," odvětil Daniel.

"Dokonca je u nej. Išiel som tam, aby som sa ospravedlnil a prakticky ma vyhodil," pokračoval. Znepokojovala mě myšlenka, že Tomáš je u Klaudie. Nebylo to ze žárlivosti. Jen jsem věděl, že Tomáš má jasný pohled na nás dva, a tak jsem se bál, že Klaudii bude přesvědčovat k něčemu, co třeba ani ona sama nechce, jako například opustit mě.

"Dominiku, Klaudie miluje teba. Ja to viem od začiatku. Myslel som si, že to dokážem zmeniť. Ale nikdy pre ňu nebudem tebou," uklidňoval mě svými slovy a poplácal mě po rameni. Dodal mi odvahu, abych se vydal za Klaudií. Řeknu jí, že ji odpouštím, že už jsem jí dávno odpustil, protože ji miluji. Nejspíš jsem ji nevědomky miloval už od té doby, co se naše oči střetly ten večer v baru a s každým dnem má láska k ní zesilovala. Nejvíc jsem to poznal právě, když mi ublížila.

Tak jak se vám líbí kapitola? <3