sweet words

20. bonus: Jungkook

Celým mým tělem cloumal neskutečný vztek. Jak tam u sebe seděli. Jak k němu byl hyung přitisklý. Jak na něj koukal. Nemohl jsem to nechat jen tak být. Nemohl. On Jiminovi tak moc ublížil. Už tolikrát. Kéžbychom ho nikdy nepotkali.

Nechápal jsem to. Chtěl jsem jen Jimina ochránit. Jako on vždycky chránil mě. Jenže to, jak se ode mě odtahoval co nejdál. Jak ode mě utekl k němu. Nesnáším jsem ho. Tak moc.

Práskl jsem dveřmi od verandy a ani si nevšiml, že tam se mnou někdo je. Vyčerpaně jsem se opřel o zábradlí a pozoroval okolí. Doufal jsem, že mi to pomůže, ale byl jsem na omylu. Pořád jsem to cítil. Tu nenávist.

,,Kookie děje se něco." ozve se vedle mě a já úlekem malinko poskočím. Vedle mě stojí drobný tmavovlásek. Taehyung. Můj nejlepší kamarád. Za tu dobu, co jsem tady, jsem si na něj zvykl. Možná až moc. Mohl jsem mu říct cokoli a on mě pochopil. Pomohl.

,,Hoseok se vrátil." špitl jsem a zatl pěsti. Proč se musel vracet? Všem by nám bez něj bylo líp. Jen Jimin to zatím nevidí. To, jak moc mu jednou ublíží.

,,Já vím. Slyšel jsem to. Asi jsi ho našel u Jimina, co?" zasmál se a zády se opřel o zábradlí. Byl nádherný. Vlasy mu trochu padaly do čela. Oči měl přivřené a od úst mu unikala pára.

,,Jo." hlesl jsem a odvrátil od něj zrak. Nevím proč, ale srdce mi najednou začalo hlasitě bušit. Stávalo se to vždycky, když jsem byl v Taeho přítomnosti.

,,Já vím, že s tím, že ho má Jimin rád nesouhlasíš, ale nepřemýšlel jsi nad tím, že by i Hoseok mohl mít rád Jimina?" zeptal se a stočil na mě svůj pohled. Já jsem nakrčil obočí.

,,Ne. Ale já ani nechci, aby ho měl rád. Co když jednou Jimina opustí. Co když ho přestane bavit. Ty hyunga neznáš. On... občas je to s ním složité. Nejsem si jistý, že by to s ním Hoseok vydržel." hlesl jsem a zrak upřel na své boty. V hlavě mi zněla pořád dokola jen jedna vzpomínka. Na to, jak se Jimin zamknul na dva měsíce u sebe v pokoji a odmítal vše. Jídlo. Společnost. Když vyšel ven, byla z něj troska. Nechci, aby se to někdy opakovalo. Navíc nikomu ani neřekl, proč to udělal.

,,Nemůžeš ho chránit před jeho city Kookie. Ani před Hobim, ani před nikým jiným." smutně se na mě usmál a rukou mě chytil kolem ramen. Cítil jsem najednou, jakoby všechna tíha odplouvala někam daleko. Jakoby Tae mávnutím hůlky smazal vše, co mě v ten okamžik tížilo.

Tak dneska dokonce
dva díly

purple u 💜