S hvězdami nad hlavou

- 40 -

Atmosféra u ohniště byla lehce vypjatá. Brumbál už se několikrát pokoušel rozvinout se svými společníky určitou konverzaci, ale bohužel pro něj se mu to nedařilo. To, že nespolupracoval Severus nebylo žádným překvapením, ale neochota ze strany Hermiony ho poněkud zarážela.

Chvíli je tedy nechal bloumat jejich myšlenkami, ale nakonec to nevydržel a ticho přerušil.

„Tak tedy dobrá. Mám návrh na hru, kterou bychom se dnes večer mohli zabavit, co vy na to?" nadhodil s úsměvem na tváři Albus a setkal se s kamenným pohledem černovláska a s falešným úsměvem Hermiony.

„Já začnu. Je to velice jednoduché. Řeknu vám tři věty, dvě pravdy a jednu lež. Vaším úkolem bude společnými silami uhodnout, které z mých tvrzení je lež," Hermiona přikývla, jakože rozumí a Severus se nepřítomně díval do ohně.

„Takže. Za prvé, byl jsem jmenován Nejhlavnějším hlavounem Mezinárodního sdružení kouzelníků. Za druhé mám jednoho bratra a jednu sestru a za třetí patron mého bratra je kozel." Hermiona se zamyslela.

„První je určitě pravda, u druhého si nejsem jistá, ale myslím že není důvod abyste o tomhle lhal. Z toho vyplývá, že patron vašeho bratra není kozel," Brumbál se pousmál radostí, že se Hermiona do jeho hry zapojila, ale musel záporně zakroutit hlavou. Přesunul svůj pohled na Severuse, jenom aby se setkal s jeho ledovýma očima.

„Lež je vaše druhé tvrzení. Měl jste sestru, už máte jenom bratra," podotkl černovlásek a na své tváři nasadil arogantní výraz který značil, že je spokojen sám se sebou.

„Ano, je to skutečně tak jak jsi řekl Severusi. Výborně, přišli jste na mou lež. Tak teď vy Hermiono, jsem zvědav, co si na nás vymyslíte," zasmál se natěšeně Albus. Hermiona se na chvilku ponořila do své mysli, aby vymyslela co nejlepší lež.

„Tak dobře. Za prvé umím mluvit plynně třemi jazyky. Za druhé již v minulosti jsem zvládla uvařit mnnoholičný lektvar a za třetí, mám nevlastní sestru, která chodí do internátní školy," Severus se pousmál a sebevědomě se chopil slova jako první.

„Jestli dovolíte Albusi, odpovím první, jelikož lež je tak jasná, že je snad i zbytečné odpovídat. Přirozeně jste ještě nikdy neuvařila mnoholičný lektvar," šklebil se vítězně Severus do chvíle než ho ticho, které nastalo donutilo pochybovat.

„Drahý Severusi, dovol mi, abych odpověděl za tebe, jelikož jsem si stoprocentně jistý, že slečna Grangerová je jedináček. Tudíž to znamená, že lež byla ona věta o sestře,"

„Přesně tak pane řediteli," odvětila Mia a zákeřně se usmála směrem k černovláskovi.

„To není možné. Příprava tohoto lektvaru je zdlouhavá a velmi náročná, bez správných přísad, které je velice těžké sehnat a..." v tu chvíli to Severovi došlo.

„To jsi byla ty, kdo v druhém ročníku kradl v mém skladu?!" rozhořčil se a vyskočil do stoje.

„Ale no tak, uklidni se chlapče, co se stalo v minulosti nech v minulosti. Není důvod se rozčilovat. Jsem si jistý, že pokud si slečna Grangerová něco vypůjčila z tvých zásob, bylo to pouze z nejvyšší nouze, je to tak?" Hermiona, v tváři naprosto rudá přikývla a svou pozornost radši věnovala plamenům, jenom aby se vyhnula vražednému pohledu Severuse Snapea.

Ten se ale ani omylem neuklidnil. Naštvaně se otočil a rázným krokem odpochodoval směrem ke kraji řeky. Hermiona ho sledovala do té doby, než úplně zmizel ve stínu.

„Předpokládám, že Severus s námi do budoucna tuto hru hrát nebude, co myslíte?" pokusil se vtipem odlehčit vzniklou situaci, ale Mia se neusmála. Pouze si povzdechla a složila svou hlavu do dlaní.