S hvězdami nad hlavou

- 52 -

Večer náležitě pokročil, a když se ručičky na hodinách začaly přibližovat k druhé hodině ranní uvědomilo si noční nebe, že ty dvě postavy u zapáleného krbu se stejně ke spánku nechystají. Černovlásek nyní seděl ve svém křesle, s rukama spletenýma do sebe a bedlivě poslouchal čarodějku, která zapáleně vyprávěla o svém dětství a nevnímala nic a nikoho kolem sebe, kromě Severuse.

Celý večer se bavili o všem a o ničem zároveň. Probrali plány Řádu, život po válce a své minulosti, ale Severus se stále nedokopal k tomu, aby Hermioně prozradil tajemství o spojení temného Pána a malé Iris a už vůbec nesebral odvahu k odhalení svých citů.

„No, a pak když jsem složila zkoušky mi rodiče řekli, že to byla dobrá volba, že jsem nakonec do Bradavic skutečně šla." Usmála se Mia se zasněným úsměvem na rtech a chvíli se ztratila v plamenech olizujících kamenné stěny krbu.

„Mio?" potichu přerušil tok dívčiných myšlenek černovlásek a ustaraně se zadíval do jejích hlubokých očí.

„Ano Severusi?"

„Něco jsem ti neřekl. Něco moc důležitého, ale ještě, než ti to povím mi musíš přísahat, že to zůstane jenom mezi námi, jinak by to mohlo ublížit lidem, kteří si to nezaslouží," podotkl starostlivým hlasem kouzelník, jelikož věděl, že kdyby se o tomto spojení dozvěděl někdo cizí, mohlo by Iris hrozit bezprostřední nebezpečí.

„Samozřejmě, tvé tajemství je u mě v bezpečí," usmála se jemně Mia a povzbudivě pokývla hlavou.

„Jedná se o Iris," úsměv z dívčiny tvářel zmizel stejně rychle, jako se tam objevil a to proto, že v Severově hlasu zaslechla obavy.

„Po mém zranění, které jsi měla na svědomí ty," provokativně se na červenající se dívku pousmál.

„po něm jsem nějaký čas strávil na lůžku, kam ke mně Iris několikrát přišla. A s ní i Narcissa,"

„Narcissa? Narcissa Malfoyová? Proč k tobě chodila ona?" zeptala se nechápavě Mia.

„Jedním důvodem je to, že jsem k ní vázán neporušitelným slibem ohledně ochrany Dracova bezpečí. To ale není to nejdůležitější. Narcissa má, jak jsem se dozvěděl, kromě Draca ještě jedno dítě. Dítě, o kterém skoro nikdo neví, dceru," v tu chvíli Hermiona pochopila. Šokovaně si rukou překryla ústa a postavila se. V tichosti začala přecházet po pokoji a rozrušeně si mnula ruce.

„T-to by ale znamenalo, že Narcissa a Voldemort..."

„Přesně tak," potvrdil hnědovlásčinu myšlenku Severus.

„Jak je to vůbec možné?! Jak by zvládla před svým manželem, Dracem a vlastně všemi skrývat dítě?"

„Jednoduše. Nebyl to totiž její nápad. Hned po porodu jí Voldemort Iris sebral a dal jí do péče jiným kouzelníkům, které považoval za oddané. Bohužel pro něj se ho rozhodli zradit, a tak se Iris dostala ke mně, a nakonec i k tobě. Když Narcissa zjistila, že je Iris zpátky v sídle, vynutila si setkání s ní a Voldemort, jelikož pro ni má určitou slabost jí to povolil," stále šokovaná Mia se znovu posadila do křesla a zamyslela se. Po chvilce sebou ale škubla a polekaně spojila svůj pohled s černovláskem.

„P-počkej, tím chceš říct, že ten kouzelník se speciálními schopnostmi, kterého chtějí přijmout do Kruhu má být naše malá Iris?!" Severus pouze přikývl. Viděl, jak se o dívku pokouší šok, a tak rychle vstal, sedl si před ní na zem a vzal její rozklepané ruce do svých.

„Teď mě dobře poslouchej Mio, ano? Nikdy nedovolím, aby se Iris stala jednou z nich a už vůbec ne, aby zabila nevinného člověka. Udělám pro to všechno, slyšíš mě?" Mia, neschopna slova jenom sotva postřehnutelně přikývla a sklopila svůj pohled k jejím dlaním, bezpečně uschovaným v těch Severových.