S hvězdami nad hlavou

- 20 -

„Jsem unavená. Kam si mám jít lehnout?" ozval se černovláskovi v hlavě hlas. Pořád si nezvykl na to, že je Iris schopná proniknout do jeho mysli bez problémů, a tak se při zvuku jejího hlasu lekl.

„Vyklidil jsem sklad vedle mého pokoje. Máš tam postel." Odvětil stručně Severus a vrátil se zpátky ke své knize.

„Mám tam být sama?" opět se ozvalo v jeho hlavě. Otráveně a lehce naštvaně, že tak jednoduše narušuje soukromí jeho hlavy se na malou dívenku podíval.

„Sama? Ale kdeže. Jsem si jistý, že se tam nějaký pavouk nebo myš určitě najde. Sladké sny." Dodal se sarkasmem v hlase. Svou chybu si uvědomil až v okamžiku, kdy se její modré oči začaly zaplňovat slzami.

„Pavouci? Já tam nechci být sama. Prosím. Nenechávejte mě tam."

Ten hlásek zněl tak vyděšeně, tak zranitelně, že ani Severus nakonec neměl to srdce jí poslat spát do komory. Neochotně se tedy zvedl a doprovodil Iris do svého pokoje.

„No dobře, ale jenom pro tentokrát, jasné?" prohodil směrem k Iris, která se zrovna zavrtávala do jeho před chvílí ještě pečlivě srovnaného povlečení. Povzdechl si a v duchu prohodil něco o zbytečnosti stlaní postele, když má v bytě dítě.

Už se měl k odchodu, když ho onen hlásek opět zarazil.

„Povíte mi pohádku?" dvě modrá očka se na něj prosebně dívala a on na chvíli nepoznával sám sebe.

„Jo? Slečna by chtěla pohádku. Ale mám jednu podmínku. Už mi nebudeš lézt do hlavy jasné? Proč vlastně nemluvíš nahlas?" Iris se nervózně podívala na Severuse, než promluvila. V jejích očích byl patrný strach.

„Maminka mi řekla, že je to tak lepší. Mluvit pomocí myšlenek. Když člověk mluví nahlas, nikdy neví, kdo ho může poslouchat." Odpověděla tichounce sametovým hláskem a její tvářičky nabraly červený odstín.

Severus Snape s ní vlastně musel souhlasit. Dorozumívání se pomocí myšlenek je rozhodně bezpečnější, ale jenom pokud nejste v přítomnosti někoho, kdo ovládá nitrozpyt.

Chvíli bylo ticho. Nakonec si Snape jenom povzdychnul a začal vyprávět. Když Iris konečně usnula, zasnul lampičku u postele a potichu odešel zpátky ke krbu. V tu chvíli si uvědomil, že malá dívka byla celou tu dobu, co jsou v Bradavicích v jednom a tom samém oblečení.

„Takhle to nepůjde. Budu jí muset sehnat něco na sebe a trošku víc zařídit ten pokoj. Stejně nevím, na jak dlouho tady bude..."

Bradavičtí učitelé měli se studenty v následujícím týdnu jenom samé problémy. Nikdo už se na výuku moc nesoustředil a spíše, než teorie přeměňování se probíral ples. Naštěstí byla většina učitelů tolerantní, a své studenty za jejich nepozornost netrestala.

Výjimkou ale rozhodně nebyl profesor Snape, který se zdál v posledních dnech rozladěnější než kdy jindy. Na nadcházející prázdniny jim nadělil jako Vánoční dárek tři eseje a ani stěžování si lidí ze Zmijozelu, jeho vlastní koleje ho nepřesvědčilo, aby změnil svůj názor.

Během středeční Obrany proti černé magii, se Hermioně povedlo svou neopatrností a příliš silným kouzlem zničit tabuli a půlku třídy k tomu. Naštval se na ní.

„Jo dobře, možná jsem to trochu přehnal." A uklidit to by taky nedalo tolik práce, ale on musel upustit trochu páry. Dal jí na středu po škole školní trest a nyní netrpělivě čekal na hnědovlasou studentku v učebně OPČM.

__________________

Mia se neochotně vydala k učebně, kde před necelou hodinou způsobila totální zmatek. Přemýšlela více nad šaty, které si dnes v Prasinkách měla v plánu zkusit než nad kouzlem, které procvičovali. Dopadlo to tak, že se Ginny jen tak tak vyhnula jejímu kouzlu, a tak to nakonec schytala učebna.