S hvězdami nad hlavou

- 54 -

Uplynul den od toho, kdy Brumbál oznámil všem členům řádu, kdy se bude konat schůzka Kruhu. Celý den se pilně a pečlivě plánovalo. Všichni přemýšleli ve svých hlavách nad nejrůznějšími scénáři, až se nakonec domluvili na jednoduchém plánu.

Severus, jakožto dvojitý agent půjde na schůzku jako smrtijed a bude vše sledovat z první ruky. Jeho úkol bude nejtěžší, jelikož bude muset pod nosem Voldemorta komunikovat a Brumbálem pomocí myšlenek.

-FLASHBACK-

„Myslíš si, že to budeš schopen zvládnout chlapče?" zeptal se černovláska Brumbál, při jednom z jejich předchozích rozhovorů.

„Budu muset. Nezbývá nám asi jiná možnost předpokládám?" ředitel pouze zakroutil hlavou, na znamení toho, že je to pravda.

„Dobrá tedy. Pokusím se, ale neslibuji, že to vyjde. Sám moc dobře víte, jak silný je v umění nitrozpytu. Stačí aby zaslechl jedinou myšlenku směřující vaším směrem a jsme na místě všichni mrtví,"

„Tohoto rizika jsem si vědom, a také ho sdělím všem, kdo budou ochotni se s námi do této akce zapojit," na to nemohl Severus jinak než kývnout. Víc pro bezpečí ostatních udělat nemohl. Možná ještě...

„Mám ještě jednu informaci, nebo spíš svou teorii ohledně Iris a myslím, že byste jí měl znát..." řekl směrem k Albusovi a jeho obočí se stáhlo do nervózní linky.

-END OF THE FLASHBACK-

Tmavou uličku na Tkalcovské ulici z ničeho nic rozjasnil záblesk světla. To se Narcissa Blacková zrovna přemístila na místo schůzky. Po starých a omšelých schodech vyšla až ke dveřím a pomocí kouzla je otevřela.

„Už jsem myslel, že nedorazíš," ozval se klidný hlas z obývacího pokoje. Narcissa neváhala a vydala se tam.

„Zdravím Severusi. Tak jsem tady, jak jsi žádal. O co jde?" zatvářila se nechápavě, ale v hlouby duše věděla, že nemá šanci se onomu rozhovoru vyhnout.

„Oba dva moc dobře vím, proč jsi tady. Nemá cenu to protahovat nemyslíš? Možná tě uklidní, že pro tebe výměnou za tvojí informaci mám taky jednu, i když ne zrovna radostnou," pomalu se zvedl, pokynul Cisse aby se posadila do křesla a sám jim nalil trochu vína. Tušil, že to oběma přijde k užitku.

„Ani nevím kde začít,"

„Možná by nebylo špatné od začátku?" podotkl sarkasticky Severus a obdaroval Narcissu jedním ze svých úšklebků.

„To není tak snadné, když vezmu v potaz, že nevíš o pravé povaze mého vztahu k Luciovi," černovlásek se zájmem pokynul rukou, aby pokračovala.

„Dobře víš, jako asi všichni v kouzelnickém světě, že to bylo dohodnuté manželství. I přes všechny jeho nedostatky a problémovou povahu jsem se do něj, ale zamilovala, a tak pro mě bylo těžké sledovat, jak jsem mu lhostejná. Hádali jsme se. Často. Až to jednou vyvrcholilo tak, že mě udeřil, a to jsem si nemohla nechat líbit," bylo na ní vidět, že je rozrušená, ale Cissa se stále snažila udržet své emoce na uzdě. O to jednodušší bylo pro Severuse dostat se do její hlavy. To, co slyšel z jejích myšlenek nebylo nic hezkého a on pocítil k čarodějce před ním nevídaný obdiv. Sám moc dobře věděl jaký je to pocit, zažít neopětovanou lásku.

„A tak jsem se sebrala, a chtěla jsem odejít i s Dracem. On na to bohužel přišel. Řekl, že klidně odejít můžu, ale Draco zůstane s ním. Chlad v jeho hlase, když mi to kruté ultimátum sděloval mě ještě ubezpečilo v tom, že musím odejít. Musela jsem odejít a najít pro mě a pro Draca bezpečný domov.