- 10 -

371 24 6
                                    

Madame Pomfreyová si nakonec nechala Miu na ošetřovně až do večeře. Když jí pouštěla, jenom jí poprosila, aby na příští hodině lektvarů profesoru Snapeovi řekla, že od něj bude potřebovat nové lektvary, tak ať se za ní staví a ona mu dá seznam.

Hermiona pouze přikývla, že dá svému profesorovi určitě vědět. Cestou do Velké síně si přehrávala v hlavě podivný zážitek z ošetřovny stále dokola. Snažila se pochopit, proč by jí Severus Snape záměrně chytil za ruku, když jí následně dosti ostře požádal, no, spíš jí přikázal, aby se vyvarovala jakémukoliv dalšímu fyzickému kontaktu. On byl sice zvláštní člověk, ale tohle chování se zcela vymykalo i jeho normálu.

„Mio!!" vykřikla od Nebelvírského stolu Ginny a rychle se ke svojí kamarádce rozběhla. „Já jsem se tak moc bála. Promiň, promiň, promiň. Já jsem vůbec netušila, že by to kouzlo mohlo být tak silné a já se prostě trefila blbě, no a víš, jak to dopadlo. A pak když jsem viděla tu krev tak prostě..." rudovláska začínala pomalu, ale jistě panikařit, a tak si ji Mia rychle přivinula do objetí.

„Ginny to je v pohodě. Jsem v pořádku, vážně. Jenom mě trochu bolí hlava." Ginny se na svoji kamarádku jenom nevěřícně podívala a zkoumavým pohledem si prohlédla Hermionin obličej.

„Hmm, nejsi namalovaná, takže hádám, že všechno je při starém." zavtipkovala předtím, než Miu dotáhla ke stolu.

„Stejně bylo hustý, jak jsi ho odzbrojila. Nechápu, jak se ti to povedlo!" obdivoval Ron výkon své kamarádky poté, co se všichni ujistili, že je v pořádku.

„Souhlasím, nemyslím si, že bych to dokázal, ani kdybych se hodně snažil." podotkl Harry a věnoval Hermioně úsměv. „Jak jsi to udělala?" vyzvídal pořád Ron.

„No, ono šlo o to, že profesor Snape se snažil tak trochu podvádět." prozradila Hermiona s menším úsměvem na tváři.

„Podváděl? Jak se dá v souboji podvádět?" zmateně se zeptala Ginny a zvědavě čekala, co jí kamarádka odpoví.

„Slyšeli jste už někdy o nitrozpytu?" její kamarádi přikývli a dál zaujatě poslouchali Miu.

„Prostě se snažil přečíst si mé myšlenky, aby věděl, kdy přesně vyšlu kouzlo a mohl ho odrazit. Nejspíš ho překvapilo, že jsem byla schopná vytvořit něco jako štít ve svojí hlavě a za něj schovat, co si myslím. Nečekal, že bych něco takového uměla, nebo se přinejmenším tvářil dost zaskočeně. A díky jeho překvapení se mi povedlo ho odzbrojit."

„Počkej, počkej. Chceš říct, že se ti Snape snažil dostat do hlavy?" zděsil se Harry a pohledem sklouzl k učitelskému stolu. Profesor Snape zrovna dorazil a posadil se na své místo.

„Přesně tak Harry."

„To je divný a celkem strašidelný. Představa, že se mi tenhle netopýr rejpe v hlavě..." řekl nepříjemným tónem Ron a pustil se do jídla.

„Myslím, že by se pokusil dostat do hlavy komukoliv, kdo by se před něj v hodině postavil. Tentokrát měl pouze tu smůlu, že si vybral jako soupeře naši Hermionu!" zaradovala se Ginny a všichni u stolu se zasmáli. Mia se jenom lehce začervenala, jelikož pořád nebyla zvyklá přijímat pochvaly od svých kamarádů...

Po večeři se spolu s Ginny vydala do věže, kde si jenom vzala věci na hodinu Astronomie. S rudovláskou se rozloučila, jelikož tuhle hodinu Ginny jako pátý ročník neměla, a vyšla ven z věže.

Byla domluvená s Harrym a Ronem, že se potkají před vstupem na Astronomickou věž. Přišla na místo setkání dřív, než měla v plánu, tak si vyndala z hábitu sešit a začala si pročítat poznámky z minulé hodiny.

S hvězdami nad hlavouKde žijí příběhy. Začni objevovat