S hvězdami nad hlavou

- 58 -

Spíše než na souboj samotný se musel Brumbál soustředit na Harryho. Bylo zásadní, aby učinil to, co musí učinit v ideální moment. Doufal totiž, že tím zaujme pozornost Voldemorta natolik, aby měl Harry aspoň na okamžik výhodu a mohl Pána zla porazit. Zatím byl na svého mladého svěřence více než pyšný. Držel se velice obstojně proti tak silnému protivníkovi a míra jeho sebeovládání a trpělivosti byla obdivuhodná. Už jenom proto Brumbál věděl, že se rozhodl správně.

" Nemáš šanci mě porazit Harry Pottere. Zatímco ty jsi se učil dětská zaklínadla, já Pán zla jsem budoval armádu, hodnou vlády nad tímto světem! Když se mi teď vzdáš, dovolím tvým přátelům se ke mně přidat a pokud přijmou, nezabiju je, zvaž to," křikl na soustředěného Harryho Voldemort.

Chlapec však na jeho provokativní výzvu nezareagoval a jenom zesílil svůj útok. Bylo pro něj těžké nepoužívat žádná až příliš agresivní kouzla, ale slíbil Brumbálovi, že vyčká na jeho signál.

"No dobrá, jak chceš. Jsem tedy nucen začít tvým blízkým doopravdy ubližovat, " zasmál se Voldemort a vyslal rychle a přesně mířeným kouzlem kletbu na Remuse. Ten padl k zemi s výkřikem na rtech a jeho tělo se začalo měnit. Naštěstí si této kletby všiml pohotový Severus a nenápadně vyslal protikouzlo, které zvrátilo účinky kletby Pána zla. Remus se tím vyhnul přeměně na vlkodlaka a mohl díky Merlinovi, nebo spíš Severusovi pokračovat v souboji bez zranění.

To Voldemorta akorát rozzuřilo a snažil se svýma hadíma očima najít toho opovážlivce, který si dovolil přerušit jeho kouzlo. Ovšem ve chvíli, kdy se otočil zahlédl záblesk zeleného světla. Rychle zaostřil a když zjistil, že ta, která padla nehybně k zemi pod smrtelnou kletbou je jeho dcera, nemohl zabránit srdceryvnému výkřiku.

Harry, i když k smrti vyděšený tím, co se právě stalo, neváhal. Pozvedl svou hůlku k poslední kletbě. Kletbě, která měla vše rozhodnout a vyslovil ona slova.

"Avada Kedavra!"

V tom okamžiku svět kolem utichl. Přítomní kouzelníci byli oslepení záblesky zeleného světla a rukama si přikryli své oči ve snaze se před silou kleteb bránit. Jakmile silné světlo pominulo a všichni se rozkoukali, nastal zmatek.

Voldemort, jeden z nejsilnějších kouzelníku své doby byl mrtev. Ležel nehybně na zemi a z jeho oka skanula jen jedna jediná osamocená slza jako důkaz toho, že i monstrum jako Voldemort měl srdce. A právě to se rozpadlo na kousíčky ještě předtím, než ho zasáhla Harryho kletba. A nebyl jediný, komu vhrkly slzy do očí. K malé čarodějce se seběhla většina kouzelníků spolu se Severusem a Miou.

" To....T-to přece není možné. Jak se to mohlo stát?! Vždyť na ní Harry ani nemířil a stála od něj tak daleko...." rozplakala se Hermiona a snažila se vzniklou situaci nějak pochopit. V tu chvíli se ale vzpamatovala Narcissa Malfoyová. Ta, totiž viděla naprosto přesně, co se odehrálo a byla připravená vraždit. Rozběhla se směrem k Albusovi, před očima červeno z hněvu, který ovládl její zlomené srdce. Běžela rychle, vzdálenost se snižovala, když v tom....

Narcissa zakopla. O tělo ležící na zemi, kterého si do teď nikdo nevšiml. Roztřeseně sklopila svůj pohled k zemi, aby zjistila kdo jí to zabránil v její cestě za pomstou a její srdce prasklo. Už podruhé za tak krátký okamžik se rozplakala a její odhodlání se pomstít bylo přebito zoufalstvím. Vzala chlapce do náruče a začala ho v záchvatu pláče kolébat ze strany na stranu, jako by jen spal.

Hermiona vykřikla zděšením, Severus si jenom nevěřícně zakryl rukou pusu a Brumbál nechápavě sledoval chlapce, který neměl s jeho plánem nic společného.

Draco Malfoy byl třetí osobou, která padla a nikdo netušil proč.

_______________________________