Amnesia

Chapter 25 - brOKen

Bylo mi opravdu hrozně, chtěl jsem být s ním, ale vím, že by se mi to vymstilo. Nechtěl jsem, abych ho stáhnul s sebou.  Lehl jsem si do postele a začal brečet. Poslední dobou je to jediné, co můžu dělat. Vodopád slz nechtěl přestat, byl pořád silnější a silnější. Stočil jsem se do klubíčka a přemýšlel. Nejenom o Louisovi, ale i o sobě. Co jsem vlastně zač já? Pamatuji si na sebe vůbec ještě? Byl jsem vždycky takový? Pořád jsem brečel? Už si na nic nevzpomínal, začala se mi točit hlava a usnul jsem.

Probudilo mě něčí broukání. Myslel jsem si, že je večera, a že si to brouká moje sestra, ale spletl jsem se. Na rohu mé postele seděl Louis, který si dokola broukal nějakou písničku. „Louisi, co tady děláš?“ vyhrkl jsem. Louis neodpovídal, díval se na mě, jako kdybych byl nějaké štěně. Umlčel mě prstem, kterým se dotknul mých poprskaných rtů. „Tys brečel?“ Kývnul jsem.  Dál mě pozoroval, ale díval se na mě jinak než obvykle. „Řekni mi, co se stalo a proč tak vyvádíš,“ pohladil mě po tváři.

Já, že vyvádím? Co si to sakra myslí? „Já nevyvádím,“ vyjekl jsem. „D-dej mi prosím pokoj.“

„Teď ti nerozumím.“

„Kurva, copak to nechápeš? Prostě vypadni! Nechci tě tady.“ Nemohl jsem sám uvěřit, co jsem to právě vypustil z pusy. „H-Harry, omlouvám se za to ráno, j-já nechtěl.“

„Neřeš to, už je to fuk. Vypadni. Už tě nechci v životě vidět.“  Louis kývl hlavou, slezl z mojí postele a odešel. Ten den jsem ho už neviděl.

Poslední dva týdny proběhly asi takhle: ráno jsem spal do oběda, šel jsem nenápadně do kuchyně, abych si natočil do sklenky čerstvou vodu, kterou jsem si schovával na večer. Gemma nebyla doma, jelikož s kamarádkou letěla do Los Angeles. Potom jsem nedělal nic jiného, než přemýšlel, o tom jaký jsem idiot, jak hnusně jsem se zachoval, jak moc bych se mu omluvil. Neměl jsem být tak moc ošklivý. Louis si to nezasloužil, stejně tak i mě. A už jsem zase u sebe. Nejhorší osoba pod sluncem.

Dnešní večer byl v něčem speciálnější. Začal jsem přemýšlet od začátku. Kvůli tomu jsem si založil deník, do kterého jsem si všechny tyhle popisy zapisoval.

Došlo mi, že můj život se začal hroutit už, když jsem byl malý kluk. Táta opustil mámu a já si pamatuju, jak moc z toho byla smutná a nešťastná. Nikdy jsem neměl moc kamarádů, vždycky jsem se vším lišil a byl úplně jiný než moji ostatní vrstevníci. To mě zavedlo k fotografování. Zamiloval jsem se do toho…

 

Položil jsem propisku a napil se křišťálově pramenité vody. Nechtělo se mi pokračovat, byl jsem příliš unavený. Deník jsem založil do knihovničky, kterou jsem si přivezl z domu. Deník vypadal mezi těma ostatníma knížkami zcela obyčejně, zapadal k nim. V tu chvíli mi zapípal mobil. Asi nová zpráva. Od koho? Možná od sestry, bude psát, že už je na cestě na letiště. Avšak jsem se zmýlil. Když jsem odemkl displej a viděl, od koho mi zpráva přišla, ztuhl jsem.

Zpráva od: Louis Tomlinson

Ahoj Harry. Jenom jsem se te chtel zeptat…..takze spolu nejsme?

Zpráva pro: Louis Tomlinson

Ahoj Louisi. Promin, bude to tak lepsi. Omlovam se.

 

Ne, neudělal jsem právě, to co jsem udělal. Harry! Vzpamatuj se. Udělal jsi to a moc dobře víš proč. Udělal jsi to, abys mu neublížil. Bude to nejlepší způsob pro něho, ne pro mě. Odpověď jsem už nedostal, myslím, že si mě Louis smazal z kontaktů.

Už uběhly skoro tři měsíce od rozchodu s Louisem. Upřímně, ze začátku jsem se to bral v pořádku, nemyslel jsem na něj. Ale poslední dobou je to horší a horší. Vidím ho úplně všude, včetně snů.  Gemma mi kvůli tomu zaplatila hodiny u psychologa, které stejně nezabíraly. Dny, co dny jsem si zapisoval své pocity do mého deníku, který už je skoro popsaný. Někdy mám chuť ho roztrhat na milion kousíčků a udusit se jimi. Přesně tak, už myslím i na smrt. Bylo by to pro mě jediné řešení, jak se vyhnout všem problémům. Nebaví mě to tady, myslím na světě. Často se mi zdá, že když umřu, proměním se v ptáka, budu si moc létat a budu volný. Neexistovaly by žádné problémy, ani starosti. Avšak to bych neudělal, jsem totiž jediný člověk, který Gemmě ještě zbývá.

Dnes večer jsme se po třech měsících poprvé chystali ven. Nechtěl jsem jít, ale taky jsem nechtěl, aby byla Gemma smutná. Tuhle radu ji doporučil můj psychiatr, prý že mi to hodně pomůže. Nevěřím.

Gemma mě vytáhla do místního klubu. Nebyl to obyčejný klub, byl to klub pro gaye. Samozřejmě. Hospoda vypadala moc hezky, venku svítil velký transparent, který hlásil jméno klubu. Vevnitř to páchlo po alkoholu a drogách, což byla ta poslední věc, která mi tady vadila. Nechtěl jsem tu být, cítil jsem se vážně divně, chtěl jsem jít zpátky domů a zapisovat si dál do deníku. Gemma mě chytla nečekaně za ruku a odtáhla na parket, kde tancovalo několik mužů s tílky a sexy zadky. Začal jsem se volně pohybovat do rytmu hudby, která hrála v pozadí. Několik brunetů a blonďáků kolem mě tančilo a já si připadal konečně šťastně. Aspoň na malou chvíli.

Byla asi půlnoc a já se znovu bavil. Radoval jsem se, smál jsem se, flirtoval jsem s neznámými muži. Když jsem byl vyčerpaný, sedl jsem si k baru a objednal si drink. Moc mladý číšník se mi představil jako Niall, měl blonďaté rozcuchané vlasy, modré oči, jasnější než je míval Louis. Hned na první pohled vypadal roztomile, bodejť by ne. Chvilku jsme si povídali, zjistil jsem, že tady pracuje jeho kamarád a že tady pracuje celkem dost dlouho na to, aby zjistil, jak moc lidí sem chodí každý večer a s kým každý chodí nebo šuká. „A jaký pár tady máš nejraději?“

„Cože?! Neslyším tě!“

„Jaký pár tady máš nejraději!“ zařval jsem.

„Hm, já nevím asi…“

„No?“

„Zayna a Louise.“

Zayn  a Louis. Ne, to není možný, přece je tady víc gayů než ti dva. Prosím. „Nevíš, jak se jmenujou celým jménem?“

„Tak to netuším, hele oni jsou támhle!“ Niall napřáhl ruku a ukázal na protější stranu klubu. Nemohl jsem uvěřit, co vidím. Opravdu tam byl Louis, můj Louis, který se líbal se Zaynem. A jsem si naprosto jistý, že tohle sen není.

Po dlouhé době konečně nový díl^^ hrozně se omlouvám, že jsem skoro dva týdny nic nepřidala, ale neměla jsem náladu. Dál bych chtěla oznámit, že se blížím ke konci (příští, nebo až ten další díl budou poslední) a hrozně moc vám děkuju za votes a za ty rásné komentáře <3 opravdu hezky se mi to čte :) <3 miluju vás xoxo
A JEŠTĚ NĚCO NA CO JSEM ZAPOMNĚLA :D DALŠÍ (POSLEDNÍ) DÍL DÁM ZA 50 HVĚZDIČEK