Amnesia

Chapter 12 - Shower

Minule to zajímavě skončilo, tak co kdyby to dneska zajímavě začalo? ^-^ Mám Vás ráda a děkuju, že tuhle mojí srajdu čtete<3 xoxo

Byl jsem v jednom ohni. Celý horký, potil jsem se při každém kroku, byl jsem nervózní. Louis chtěl mě a já jeho. Vzdechl jsem a Louis mne políbil. Líbal mě na rtech, po rameni až se dostal k ramenům. Začal mě jemně kousat, tak jsem mu to dřív dělal já. Vychutnával si mě. Políbil jsem mu ucho, které bylo ještě trochu špinavé od bílé mouky. Chytil mě za pas a stál naproti mně tváří v tvář. „Jsi tak nádherný, Harry.“
Pouze jsem se usmál, nechtělo se mi nic říkat, protože bych přerušil naší kouzelnou chvilku. Přesunuli jsme se do sprchy, která byla spojená s mým pokojem. Louis mi sundal kalhoty, takže jsem byl kromě mých boxerek nahý. I když venku bylo 10 stupňů pod nulou, sněžilo, bylo mi teplo, jelikož mě hřál rozpálený krb. Louis otevřel dveře koupelny a já jsem za ním šel jak poslušný pejsek. Louis mě vysadil na pračku, vypadali jsme jako malý kluk s jeho taťkou, jako z jednoho filmu, který jsem nedávno viděl.
Nohama jsem objal Louisův břich a pevně ho stiskl. Louis se nade mě naklonil a odhrnul mi mé vlasy, tak jak to dělají princové v pohádkách, aby mohli políbit krásné princezny. Louis mě však nepolíbil, jen si se mnou pohrával. Jeho rty byly jenom kousek od těch mých. Nic nedělal, jen dýchal. Musel jsem udělat první krok. Rty jsem se k němu přiblížil blíž, ale nepolíbil jsem je. Kousl jsem do nich a potáhl je k sobě, tak jak to hyeny dělají se svojí kořistí. Kdyby řekl, nějaké slovo neudržel bych se a přetáhl ho proti zdi. V tu chvíli Louis zakuňkal „Harry.“ Seskočil jsem z pračky, dravě jsem mu serval rifle a zbytek oblečení co měl pořád ještě na sobě. Byl celý nahý, pořád měl někde bílá místa od mouky, včetně vlasů, ale byl neuvěřitelně krásný. Ruce jsem mu dal za záda, přece jenom jsem si chtěl vyzkoušet práci policie a zatáhl jsem ho do sprchového koutu. Pustil jsem na plno horkou vodu, vzal si hlavici sprchy do ruky a stříkl ji po Louisovi. Byl ke mně otočený zády a já ho po nich hladil, vlastně jsem do něj zarýval nehty, po kterých mu tam zůstaly narůžovělé rány. Hlavici jsem usadil do držadla, takže voda na nás dál příjemně tekla. Louis začal zpívat. Think of you hen I’m going to bed. When I wake up of you again. You are my homie, love rand boyfriend.

„Miluju tě. Teď a navždy,“ To bylo poslední, co jsem slyšel.

 Nevěděl jsem, kde jsem. Ležel jsem v posteli a viděl jsem jenom dvě postavy. Drželi se za ruce a dívali se na mě. Byli děsně daleko, ale každou sekundou byli blíž a blíž. Měli na sobě černé kapuce a za každým slovem se smáli, dívali se na sebe, drželi se za ruce a dál se ke mně blížili. Byli pořád daleko, ale z tváří mi bylo poznat jednu ze dvou osob. Jeden z nich byl Louis.
Otevřel jsem oči, ležel jsem dál v posteli. Pokoj, ve kterém jsem ležel, byl bílo-modrý, takový příjemný. Pořád jsem pořádně nevěděl kde, jsem. Poznal jsem, ale moc dobře povědomou tvář. Nade mnou stála moje mamka. Tu kterou jsem neviděl, už tři roky. „Mami.“
„Harry? Sestro, už se probudil,“ zavolala, místo toho, aby mě třeba pozdravila. Do pokoje vešla mladá sestra, které byla svým způsobem podobná mojí kamarádce Melisse, jenže to nebyla ona. „Tak co Harry, jak ti je?“
„Co by mi mělo být? Já jsem v pořádku. Nebo ne?“

Čekal jsem odpověď od sestry, ale do toho se vložila moje mamka. „Harry, prosím časem to povíme. Ano? Teď ne. Teď půjdu domů, do tvého bytu, uklidit ten nepořádek z mouky co jste tam napáchali. Přijdu zítra, slibuju.“

Byl jsem zmatený. Co se stalo? Ptal jsem se sám sebe. Pamatoval jsem si jenom poslední slova, co mi Louis říkal. Miluju tě. Teď a navždy.