Amnesia

Chapter 5 - Drink,drank,drunk

Hey! Moc vám děkuju za 2K přečtení! Hrozně moc. Jste pravdu skvělí!!! Inu je tu další část ^-^ doufám, že si to užijete. Děkuju za každou hvězdičku, komentář nebo sdílení, opravdu moc si toho vážím:) Další díl bude zase příští středu (22.10.) Věnováno pro Karlíka:**. ENJOY IT! xoxo

Zašli jsme do malé hospůdky, která se jmenovala „Deer“. Vonělo to tam po levanduli, která nahazovala krásnou atmosféru. V celé místnosti bylo pár stolů, ale jenom dva z nich byly obsazené. Přesunuli jsme se do zadu, kde byl stůl pro čtyři. Liam a Zayn si sedli vedle sebe a my s Louisem naproti nim.
Louis položil ruce na stůl a díval se na Zayna. Pozoroval jsem je a chytl jsem Louise za ruku. „Vy dva spolu chodíte?“
„Ne?“ zalhal Louis. „Aha. No vypadá to tak."

Rozhlížel jsem se po hospodě, jestli neuvidím číšnici. Byla zalezlá za barem a četla si noviny. Jelikož jsme byli kousek od ní, zakašlal jsem, aby nás konečně přišla obsloužit. Lekla se a vypadala, jako kdybych ji probudil z komatu. Byla poměrně vysoká, dlouhé kudrnaté hnědé vlasy, oříškové oči a na sobě měla košili s potiskem jelena, které jistě patřilo jako logo restaurace, kterou měla zastrčenou v úzké černé sukni. K outfitu jí ladili bílé vansky – podobné dřív nosíval Louis. „Tak co si dáte?“ zněla sympaticky. První se slova ujal Liam. „Dvakrát pivo a donesla by, jste nám jídelní lístky? Máme celkem hlad“ mrkl na ni.  Mladá číšnice se pečlivě zapisovala, všechno co jí Liam říkal. Otočila se na mě. „A co si dáte vy?“ vážně krásně se usmívala. Připomínala mi mamčin úsměv. „Ehm. Dám si asi colu. Louisi co chceš, platím já.“ Louis se na mě podíval a v očích měl hvězdičky. „Harry. To nemusíš.“ Pořád se na mě díval. Okolo nás všechno zmizelo a byli jsme tady jenom my dva. Pomalu jsem se k němu přiblížil a chystal jsem se ho políbit. „Nechci vás rušit, ale nemám na vás celý den“ přerušila nás číšnice. Zpátky do reality, Harry! Málem jsem si neuvědomil, co děláme. Pěkně jsme se ztrapnili, ale bylo to i celkem vtipný. „No dobře dám si taky colu.“ Louis se uculil a díval se na zbytek hospody.
„Harry? Jsi si jistý, že vy dva spolu nic nemáte?“ Liam se Zaynem začali smát.
Po hodině nám přinesla jídlo, které jsme si nakonec ještě obejdnali a krásná bruneta si sedla za námi. Sedla si mezi Liama a Zayna, protože my jsme ji k nám nepustili. Jmenuje se Melissa a druhým rokem bydlí v Londýně. Přestěhovala se sem z Holandska, kvůli škole. Studuje poslední ročník na Oxfordu.

Cpali jsme se zeleninovým salátem, a lili do sebe hroudy coly. Já jsem pak přešel na vodku a víno a myslím, že jsem to dost přehnal. Už bylo celkem pozdě, opravdu jsme tam zůstali dlouho. Byla už tma a padal sníh. Byl jsem opravdu moc opilý a Louis mě přidržoval, abych nespadl. Byl velmi opatrný a něžný. „Ty tydlo moje mališký“ šišlal jsem. Louis se smál, ani se mu nedivím. Zněl jsem opravdu vtipně. „Vežmi mě do poztýlkyy, Lůůůjíííí!“ Všichni v našem okolí, se na nás divně dívali, smáli se a taky měli dost znechucující poznámky. Ale nám to bylo fuk. Opravdu jsem si z té noci nic moc nepamatoval.
Blížili jsme se k mému bytu, Louis mě nesl v náručí, i když jsem byl hodně mohutný a těžký. Louis byl moc silný. Jeli jsme výtahem, jelikož bydlíme v posledním patře a táhnou mne do schodů, není opravdu lehké. Výtah zastavil a vystoupili jsme. Louis mě položil opatrně na zem, aby mohl odemknout. Vyhrabal si z kapsy klíče, na kterých měl přívěšek, který jsem mu daroval asi minulý týden.
Uložil mě do postele, ale já se choval jako malé dítě, které muselo jít spát.
„Lujíííííííííí! Já nechci jít spát! Chci se mazlit!“ vypadal jsem jako kotě, které si chtělo hrát. „Harry, dneska ne. Běž spinkat“ poslal mi vzdušnou pusinku a zavřel dveře.

Připadal jsem si opuštěný, bylo mi špatně a bolela mě hlava. Chtěl jsem Louise. Moc a moc. Začal jsem brečet, protože kdykoliv jsem tohle udělal jako malý, moje máma přiběhla a postarala se o mě. Vzlykal jsem a po velké ignoraci sem začal vyvádět jako opice. Louis se vrhnul do mého pokoje, skočil na mě a objal mě.