One-shots [Marvel]

Hawksilver

Tiše se posadil do ticha a překvapeně se rozhlížel okolo sebe. Vždyť byl mrtvý a teď tu seděl zase živý. Netušil, kde se právě přesně nacházel, proto se zvedl z nějaké postele.

,,Konečně, jsi vzhůru," podíval se za hlasem, který na něj promluvil. Ztuhle sledoval muže před ním. Byl to ten muž, který je připravil o rodinu, Tony Stark.

,,Co tu dělám?" zeptal se konečně ochraptělým hlasem. Zakašlal kvůli vyschlému krku a to donutilo už muže naproti němu něco udělat. Podal mu vodu ve skleničce.,,Nic v tom není, proč bych tě nechal dlouhé hodiny operovat a přivádět stále k životu, kdybych tě hned na to chtěl zabít?" na jeho slovech něco bylo, a proto si nakonec od něho vzal tu vodu a napil se.

Potom skleničku odložil na stolek a měl na jazyku hodně otázek.,,Než něco řekneš a začneš se vyptávat, odpovím ti. Udělal jsem to pro Bartona, protože si vyčítal tvojí smrt." zastavil ho Stark před tím než otevřel pusu, aby se mohl vyptávat.

,,Barton?" překvapeně zamrkal Pietro Maximoff.,,Proč?" zašeptal si pod nos spíše jen pro sebe.,,Protože jsi zachránil jeho život, protože on ho šel zachránit chlapci život a ty jsi za to zaplatil životem," pokrčil nad tím rameny Stark.

,,Že se zrovna vy staraté o city," lehce zavrčel Pietro ke staršímu muži.,,Barton je přítel a říkej si, co chceš. Teď hlavně lež, ještě nejsi úplně v pořádku. Máš tu všechno, co potřebuješ. Když budeš mít hlad prostě zařvi. Nejsem takovej necita," otočil se k odchodu Stark, ale ještě se zarazil.,,Oh a zítra sem přijde Barton se na tebe podívat, takže se snaž být milý," pootočil k němu hlavu, aby se ujistil, že poslouchá. A pak odejde z pokoje.

Posadil se zpět na postel a dal si hlavu mezi ruce.,,A co mu mám sakra říct?" zašeptal do ticha celého pokoje. Přemýšlel nad tím hodiny, dokud se nedonutil si říct o jídlo. Došel ke dveřím a pomalu je otevřel. Zamrkal, když před jeho dveřmi stál Stark trochu rozzlobený.

,,No konečně máš hlad. Měl by jsi jíst normálně, dojdu ti pro oběd, ty jdi do postele," přikázal, i kdyby se mu to nemělo líbit. Pietro si povzdechl a odešel si znovu sednou na postel. Neměl sílu na hádky a ostatní nepotřebnosti v jeho stavu.

Celý den pokračoval ve stejném duchu, Stark se o něj staral, i když normálně by se na všechny vykašlal, a Pietro ho nechal se starat, zatímco přemýšlel nad vším nepotřebným i potřebným.

Druhý den ráno se probudil s příšerným pocitem na hrudi. Stark mu povolil jít z pokoje s tím, aby se držel stěn, protože jeho nohy stále nejsou tolik stabilní na chození.

Pietro se pomalu dostal do kuchyně a podíval se už na udělenou snídani. Sedl si ke stolu před jídlo. Pohled mu padl na Starka.,,Kdy má Barton přijet?" zeptal se zatímco se pustil do jídla.,,Odpoledne, čas přesně nevím," pokrčil rameny Stark a začal jíst to svoje vajíčko.

,,Proč se vlastně o mě staráš ty?" zeptal se nakonec Pietro, když došli do jeho pokoje.,,Jak už jsem řekl, dělám to kvůli Bartonovi," povzdechl si a došel ke dveřím.,,Už se neptej a odpočívej dokud nepřijde," zavřel s posledním slovem za sebou a Pietro zase osamotněl.

Nepočítal hodiny, jak dlouho jen seděl a koukal do zdi. Přišlo mu, že jeho život teď nedával už žádný smysl. Najednou se, ale otevřeli dveře a v nich stál on. Muž, který stál za jeho znovu oživení, Clint Barton.

Dveře za sebou muž zavřel a došel hned k chlapci, který už stál na nohou, i když to nebylo úplně příjemné. Vůbec neváhal a objali se. Pietro pocítil příjemný teplo, které vycházelo z druhého těla. Nemluvili, protože to nebylo potřeba, aspoň v tuto chvíli.

Vteřiny se prodlužovaly na minuty a muži se stále objímali v tichu místnosti. Nakonec se mladší odvážil odtáhnout a než cokoliv stihl říct, na jeho rtech se objevily rty staršího z nich. Chvíli Pietro nechápal, co se to právě stalo, dokud se Clint neodtáhl.,,To jsi nečekal, viď?"

---------------------

Vaše přání se vyplnilo.
Zde máte Hawksilver, který
jsem dnes napsala do dvou
hodin. Doufám tedy, že se stále
líbí moje psaní (i když je to hrozný)
a čekám na vaše hodnocení.
Po skoro roce jste mě opravdu
donutili něco napsat, takže
děkuji za vaší podporu a vlastně
za všechno. Opravdu si vás
všech vážím. 💞

Vaše Natysanka :D