Tiše seděl ve svém bytě, zatímco ve vedlejším bytě se pořádala oslava pro znovu žití. Avšak Bucky nebyl rád. Přišel o Steva a o něho. O Tonyho Starka. Jeho milence, kterého nadevše miloval. Sice si šli po krku, ale milovali se. Ano, Tony Stark ho také miloval, i když mu zabil rodiče. Odpustil mu ty hrůzy, ale až moc pozdě.
Jeho oči nabíraly na červenosti. Plnily se vodopády slz, které stékaly po jeho lících a strništi, kde se kapky zasekávaly. Zase brečel. Nemohl se zbavit smutku, stejně tak i prázdnoty v jeho srdci. Jeho ruce se pomalu dostaly k obličeji, aby začaly utírat slzy. Jenže jen nehybně stály a nic nedělaly.
,,Tony..." tiše zašeptal do ticha v místnosti. Nevěděl, co dělat. Neměl už nikoho, kdo by k němu přišel a snažil se ho utišit. Všichni měli svých starostí dost. On je nechtěl vyrušovat svými dětinskými problémy, jak to nazval.
Ruce, které doposud jen nehybně stály, se pohly. Pomalu utíraly slané kapky z narůžovělých tváří. Všechny slzy zmizely z obličeje a nahradil je smutný úsměv.,,Miluji tě," zašeptal poslední slova k mrtvému muži a postupem času vymazával emoce, které k němu cítil. Bolelo to, ale ne tolik jako ztráta samého Tonyho Starka.
--------------
Ahoj všichni!!!
Předem se omlouvám za
svojí neúčast zde na Wattpadu,
ale neměla jsem žádnou
inspiraci k psaní.
Doufám, že mi to odpustíte s
to novou one-shotkou, která je
i na pár minut k vypuštění z
hlavy, že jsme v karanténě.
Takže ať se líbí a ještě jednou
se omlouvám.
Zase příště Mina-san.Vaše Natysanka 😊
ČTEŠ
One-shots [Marvel]
FanfictionBudu jsem dávat jednu do dvou, nebo tří týdnů na potěšení. A název mluví za vše ^°^