Try this✔

1. první sníh

(Reki                        🛹                    Langa)

,,Tak já jedu, čau !" Zavolal jsem do domu a už jsem bral do ruky skate. Hned co jsem ale otevřel dveře jsem se zastavil. On vlastně přes noc napadl sníh... Sakra... S nechutí jsem odložil prkno a loudavě jsem se odebral směrem ke škole. Po cestě jsem na domluveném místě potkal Langu, který narozdíl od mé maličkosti, vypadal nadšeně. ,,Čau !"

Když jsem ráno viděl tu sněhovou nadílku, byl jsem nadšený. Jenže po uvědomění že skate mi ve sněhu bude k ničemu, se moje nálada celkem rychle uklidnila. Po rozloučení s mamkou jsem s úsměvem vykročil na místo, kde se vždycky setkávám s Rekim. Ten bude určitě vyvádět kvůli té bílé nádheře... Netrvalo to dlouho a z mého přemýšlení mě vytrhl můj rudovlasý kamarád. ,,Ahoj, co ten protáhlý obličej ?" Uchechtl jsem se a on jen nespokojeně zabručel něco o skatu, jak jinak. ,,Ber to tak že se tady sníh zas tak často neobjevuje. Já ho mám rád." Řekl jsem s úsměvem a nabral si trochu sněhu do ruky.

,,No tak ještě aby jsi ho neměl rád.." Zabručel jsem a když se nedíval, taky jsem si nabral trochu sněhu. ,,A víš ty co ? Seznamte se." Nechápavě se na mě podíval a v tu chvíli jsem mu ten sníh hodil přímo do tváře. ,,Teď už jsi Snow doslova." Uchechtl jsem se a začal jsem zdrhat, jelikož se mu to očividně nelíbilo. ,,R-Reki ! Aaah..." Zaskučel a rezeběhl se taky, mezitím co se snažil vyklepat sníh ze šály. Musel jsem se smát jak pitomec, ale mě ho prostě bavilo takhle provokovat. Jenže karma je prostě svi- ehm... Karma mě musela dostihnout. Když jsem běžel z kopce tak mi to podklouzlo a já sletěl na zadek.

Když jsem se rozkoukal a běžel za ním, byl jsem až moc v ráži a nestihl jsem zabrzdit když se Reki natáhl, takže jsem spadl taky a to rovnou na něj. Na tom náledí fakt není dobrý běhat. ,,P-Promiň Reki.." Zamumlal jsem když jsem si uvědomil že jsem ho zalehl a musel jsem zrudnout snad úplně všude, jelikož jsem na něj byl naprosto nalepený a byl jsem nebezpečně blízko jeho tváře. ,,Pohoda." Zasmál se a já z něj slezl. ,,Tenhle kopec je pěkně namrzlý, tohle bude o držku." Zamumlal s pohledem upreným na zledovatělou cestu. ,,To jo no..." Pohled mi spadl na nedaleké popelnice. ,,Hele co si zabobovat ?"

Překvapeně jsem se na něj podíval. ,,A to jak ?" Zeptal jsem se, ale to už se zvedal a podával mi ruku, kterou jsem s úsměvem přijal. ,,Když napadlo dost sněhu, jezdili jsme na občas igelitech. Není to zrovna nejpohodlnější, ale lepší než nic." Pronesl a já se podíval na dvě plachy, co se válely vedle popelnic na nějakých krabicích. ,,Tak to beru." Oba jsme se vydali pro pytle a když jsme je párkrát přehnuli, přesunuli jsme se zase na začátek kopce. ,,Beru to jako závod, takže se připrav na krutou porážku, Lango." Řekl jsem s úšklebkem a i on se zasmál. ,,No, jak myslíš, ale tohle chce léta praxe." Pronesl s úsměvem. ,,Jak myslíš. Tři... Dva... Jedna... Teď !" Zvolal jsem a oba dva už jsme se začali šoupat dopředu. V životě jsem takhle nejel, doufám jen že se nikde nevysekám...

***
Nazdárek zlatíčka, vítám vás u nové fanfikce na ship Renga. Příběh se bude odehrávat přibližně po roce od Langova příjezdu a většina se nebude odehrávat v Japonsku, ale to pochopíte časem ^^

Knížka bude vycházet pravděpodobně jednou za dva dny, uvidím jak má tom budu s psaním kapitol i u dalších knížek, které mají momentálně přednost, jelikož je prostě už vydávám dýl. Jen jsem si prostě chtěla odpočinout od MHA 😅

No nic, to by bylo zatím všechno. Budu ráda za každý ohlas, nebo komentář a teď už si užívejte příběh 💙❤