45.Třetí místo

736 94 5
                                    

Langa s ostatními dostali chvíli času, než se mělo odehrávat celkové vyhodnocení, takže jsem se odebral za ním na místo, kam můžou opravdu jen nejbližší závodníků. My dva jsme si sedli úplně na kraj, co nejdál od lidí. Langa si mě hned stáhl na klín a já se k němu s radostí přitulil. ,,Jel jsi fakt skvěle... Ale nejradši bych ti fláknul za ten start. To jsi nemohl začít pomaleji ?! Mohlo to s tebou dopadnout špatně." Řekl jsem vyčítavě a zabořil jsem mu hlavu do krku. ,,Musel jsem začít rychle, abych nahnal nějaký ten náskok." Řekl omluvně a začal si hrát s mými vlasy, což jsem si nechal líbit. Netrvalo to ani deset minut a modrovlásek mi musel zmizet s ostatními. S Kanao jsme se opět odebrali na místo, odkud jsme měli výhled na hodnocení.

Ten moderátor strašně dlouho mlel, nakonec se na tabuli konečně zobrazilo celkové hodnocení i s body od porotců, které nám doteď neukázali. Otabek byl první, což nikoho z nás nepřekvapilo, protože jel fakt skvěle. Jako druhý byl někdo z první skupiny, který se umístil prý jako jedenáctý v kvalifikaci, takže to překvapilo opravdu všechny. No a třetí místo jsem vyhrál já. S radostí jsem si se všemi pogratuloval a převzal si cenu. S dalšími vítězi jsme se nechali vyfotit a následně jsme se začali věnovat reportérům. I tak jsem ale myšlenkami utíkal ke svému rudovlasému příteli. Nemohl jsem tomu prostě uvěřit, ale oslovovat ho "přítelem" mi vždy vykouzlilo úsměv na tváři.

Artur přišel o něco dřív než Langa, ten se ještě bavil s reportéry. On sám byl na pátém místě a říkal, že nechápe jak se tam dostal, když tu bylo tolik skvělých lidí. Podle mě byl až moc skromný. Ve třech jsme se posadili u nedalekého posezení a říkali si různé názory ohledně jízdy. Když už jsem si všiml, že se reportéři pomalu rozpouští, řekl jsem, že skočím za Langou. Artur a Kanao totiž přijeli autem a slíbili, že nás dva odvezou zpátky na chatu, což se hodilo.

Akorát odešel poslední pár reportérů, když mi někdo skočil na záda. Podle smíchu jsem hned poznal že to je Reki a taky se pousmál. ,,Ještě jednou gratuluji. Byl jsi dokonalý." Řekl a vtiskl mi rychlý polibek na tvář.  ,,Heh, tohle si nech na pokoji. Teď musíme běžet, než nám pojede autobus." Řekl jsem a i s ním na zádech jsem se rozešel dál. ,,Kanao s Arturem nás tam prý hodí." Překvapeně jsem se na něj podíval. ,,To jako fakt ? Vždyť je to hodina cesty." Reki mírně pokrčil rameny a opřel si hlavu o mé rameno. ,,Prý tu chatu mají pár minut od místa, kde bydlí Artur, takže s tím nemají problém. A auto je stejně lepší, alespoň se neubudu muset bát jakkoliv se tě dotýkat." Zavrněl a spokojeně zavřel oči. ,,Jo, to je pravda. Už se teším na večer, jsem celkem utahaný." ,,Za ten tvůj výkon si zasloužíš pořádnou masáž, co ty na to ?" Uchechtl se a i já se víc usmál. ,,Jo, když se ti bude chtít tak neodmítnu. Ale asi by jsme měli dát vědět do Japonska klukům, že jsme v pořádku." Reki souhlasně zabručel a pak už jsme v tichosti došli až našim přátelům.

***
Fajn, slíbená kapitolka je tady. Poslední před pauzou, přísahám ! 😅 Alespoň jsem teď tak nějak dokončila ty závody a teď se budu moct věnovat jejich vztahu víc podrobně 😏
Pokud máte návrhy na nějaké zápletky, situace co by jste chtěli vidět, nebo cokoliv jiného, jsem plně otevřena vašim návrhům ^^

Try this✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat