28.Rozhovor

762 101 19
                                    

Večer jsem usnul téměř okamžitě a ráno se vzbudil furt zahrabaný v peřinách. Podle všeho už venku svítilo sluníčko a já byl v pokoji sám. Hned jsem si vybavil to, co jsem včera udělal a zase zrudnul snad úplně všude. Prostě jsem si nemohl pomoc, navíc jsem si musel zjistit, jak na to zareaguje jak on, tak já. Jelikož mi buší srdce jenom co si to představím, stále cítím ten jemný dotek na rtech a v břiše mám hejno motýlů, myslím že je to jasný. Začal jsem vnímat taky něco jiného než své myšlenky a pořádně jsem se rozhlédl po místnosti. Dveře do koupelny otevřené, místnost prázdná, Lagovo oblečení nikde. Musel jít ven, ale podle času bylo furt celkem brzo. Napadlo mě že šel do kantýny, tak jsem na sebe natáhl kraťasy, lehkou mikinu a v bačkorách jsem se vyšoural z pokoje.

Jsem nevyspalý, promrzlý, hladový a naprosto flustrovaný... Skvělá kombinace. Jelikož jsem včera, ehm, dneska už neusnul, tak jsem se asi kolem sedmé ráno oblékl a šel do lesa. Musel jsem si věci vzít co nejdřív. Trochu mi to komplikoval ten sníh a vítr, ale dalo se to zvládnout. Byl jsem opravdu unavený, a když se mi podařilo vejít do vyhřáté haly chatky, setkal jsem se s pohledy hned několika lidí. Mezi nima byl i jistý rudovlásek, který okamžitě položil tác s jídlem na nějaký stolek a zaběhl ke mě. ,,Lango sakra kde jsi byl ?! Vždyť je venku válnice." Řekl vyčítavě a vzal mi prkno z ruky, načež mě zase propálil pohledem. ,,Pro věci jsme mohli zajít spolu později." Zabručel a já se jen pousmál. Z té zimy mě štípala celá tvář, ale i tak mě hrálo vědomí, že se o mě staral.

,,Pojď, půjdeme do pokoje. Musíš se zahřát." Řekl jsem vážně, prkno jsem opřel o zeď vedle několika ostatních a pak jsem ho začal táhnout k našemu pokoji. Byl jak omámený, takže jsem mu pomohl s přebytečným oblečením a poslal jsem ho do teplé sprchy. Já sám rychle odběhl pro jídlo, které zůstalo na skříni v hale. Když jsem se vrátil, tak byl Langa stále ve sprše, takže jsem si sedl na postel a tiše ujídal hroznové víno, abych se nějak zabavil. Z ničeho nic mi ale pípla zpráva na mobilu ve stejnou chvíli, jako Langovi. Byla to zpráva ze skupinového chatu.

(🌸 = Cherry , 🍃=Joe , 🐱= Miya , 🤡= Shadow , ❄=Langa , 🔧=Reki .... Bude to pro mě jednodušší psát takhle xd )

🍃: Reki, Lango ?! Nechcete nám něco vysvětlit ?

🌸: A že toho je dost na vysvětlování...

🔧: O co jde ? 🤨

🐱: ŘÍKAL JSEM AŤ TO NEŘÍKÁTE😤

🍃: Kaoru a já jsme se dneska dozvěděli velice pikantní věc 😏

🔧: Co ?

🌸: Reki, to je v pořádku, nemusíte to skrývat... My vás za to neodsoudíme

🤡 : Já nechci být jediný na holky v naší skupině 😭😭

🐱: A ještě k tomu odmítnutý 😏😂

🍃 : Miyo !

🌸: Hele ! Kam tím jako míříš ?!

🤡: Cherry, ty a Joe jste jasní. Reki a Langa byli jen hloupý a Miya je ještě dítě a stejně mám svůj pohled na věc.

🔧: lidi vám už hrabe... Kam tím jako míříte ?

🍃: Kam asi, tak jste už konečně spolu nebo ne ?

🌸: jestli řekneš že ne, tak tě přetáhnu prknem po hlavě

🐱: Vždyť jsi mu dal pusu, tak o co jde ?

🔧: Můžeš mi říct kde jsi na to přišel ?!

🐱: Jsem prostě v obraze ^^

Try this✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat