5.Večerní klid

820 105 12
                                    

V kuchyni jsem nám udělal potřebné jídlo a pití, mamka byla v obýváku, takže nás neřešila. S naší svačinkou jsem se vydal zpátky do pokoje. Z koupelny se furt ozýval zvuk sprchy a tak jsem se natáhl na postel a zapnul televizi. Jen tak jsem projížděl nudné programy a plánoval si celý následující týden. Budu celý týden s Rekim...Jen já a on ! To bude jak splněný sen...Nebo noční můra a něco se strašně podělá. Zahnal jsem myšlenky na jakoukoliv hroznou věc a zabořil jsem hlavu do peřin. Slyšel jsem jak se vypnula sprcha a chvíli bylo ticho. Pak jsem ale uslyšel otevírání dveří a tak jsem se tím směrem podíval. Okamžitě jsem stočil svůj pohled na druhou stranu. Reki tam stál polonahý, vlastně jen v ročníku a z vlasů mu odkapávala voda na lehce vypracované tělo. Musel jsem být jak rajče, tohle mi nemůže dělat ! To je trestný !

,,Ehm...Lango, hodil by jsi po mě to tričko a kalhoty na spaní prosím ?" Zamumlal jsem a zároveň jsem se snažil moc nevykukovat ze dveří. Jsme přece oba kluci, o nic nejde...ne ? ,,J-Jo, jasný." Vykoktal a rychle se natáhl pro zmíněné oblečení. Asi si připadal trapně, pomalu se na mě ani nepodíval. ,,Díky kámo." Řekl jsem a radši jsem hned zapadl zpátky do koupelny. Tohle bylo divný... Cítil jsem jak mi hoří tváře a navíc jsem si cítil trochu blbě. Ts... Musím se srovnat, však spolu budeme celý týden, navíc jsme spolu byli i na pláži, takže jsme se navzájem viděli v plavkách. Klid Reki, hezky zklidni hormon.

Sakra uklidni se ! Zařval jsem sám
na sebe a přešel jsem k otevřenému oknu. ,,Tohle bude katastrofa..." Hlesl jsem tiše a vydechl jsem všechen přebytečný vzduch. ,,Co bude katastrofa ?" Ozvalo se za mnou a já se s nadskočením otočil. ,,N-Nic ! Ehm... Skočím se převléknout...Zatím vyber ten film, klidně si ho pak zapni." ,,V pohodě, počkám na tebe." Řekl s úsměvem a skočil do peřin. Já se taky pousmál a odebral jsem se do koupelny. Bylo tu hezky vyhřáto, takže jsem se rychle svléknul a následně na sebe hodil věci na spaní.

Na televizi jsem vybral opravu nějaký random film, stejně ho s Langou zase celý prokecáme a on v půlce usne. Když už jsem se jen tak válel už delší dobu, zadíval jsem se na jeho skříň na které měl fotky. Většina byla z posledního roku co je tady. Nějaké ty fotky s naši partou, z dovolené, školy, nebo tak něco. Měl tam ale i pár fotek s rodiči, nebo prostě jen na snowboardu. Vypadal šťastně už jako dítě, nedivím se mu že se mu tam nechce vracet. Musí mít na Kanadu bolestné vzpomínky. Ale tak budu tam s ním, na nějaké truchlení nebude mít čas. ,,Tak jdeme koukat ?" Zeptal se z ničeho nic když skočil vedle mě a já s úsměvem souhlasil. Byl jsem tak zabraný do svých myšlenek že jsem si ani neuvědomil kdy přišel. ,,Koukej ten popcorn taky jíst, minule mi z toho všeho jídla bylo až špatně." Zabručel jsem a strčil jsem mu mísu s jídlem pod nos. ,,Ale já jím, nemůžu za to, že to jídlo do sebe vždycky tak nasypeš..." ,,Mám prostě furt hlad, za to nemůžu." ,,Ale jo, měl by jsi znát své hranice." Pronesl Langa a hodil do sebe hrstku toho popcornu. ,,Ts, moje hranice neexistují." ,,Právě proto se divím že máš takhle dobrou postavu když do sebe furt něco cpeš..." Jen jsem se ušklíbl a taky si nabral hrst. ,,Beru to jako kompliment."

Try this✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat