Try this✔

32.První krůčky

S Langou jsme se najedli, převlékli a pak se vydali ven. Langa musel trénovat a já se těšil až ho uvidím jezdit. ,,Fajn, takže pro tvoje věci si zajdeme až na sjezdovce. V půjčovně by měli mít všechno." ,,Dobře." Řekl jsem s úsměvem a dál si to spokojeně kráčel vedle něj. ,,Jsi nervózní ?" Zeptal jsem se, když jsem zahlédl jeho nejistou tvář. Podíval se na mě a mírně se pousmál. ,,Trochu, furt jsem na tom nějakou dobu nestál. Očekávám že se párkrát vysekám." ,,Máš čas si to natrénovat. Navíc to na sněhu nemůže tolik bolet, ne ?"

Jen jsem se uchechtl a hlavně si vybavil všechny ty modřiny, odřeniny a zlomeniny, které jsem za ty roky nasbíral. ,,Divil by ses. Ani nevím kolikrát jsem byl v nemocnici se zlomeninou." On se zatvářil trochu vystrašeně, ale já se hned zase usmál. ,,Neboj, nebudu tě učit nic nebezpečného. Párkrát spadneš na zadek a zvykneš si." Nervózně polkl a zadíval se před sebe. Po chvíli jsme došli až k nedaleké lanovce, kde naštěstí téměř nikdo nebyl. Oba jsme naskočili do kabinky a spokojeně se usadili. Já si sundal boty a následně si nasadil ty na snowboard. Díky bohu za ně, boty na lyže jsou horší.
,,Jak to chceš vlastně udělat. Mám na tebe počkat pod sjezdovkou ?" Zeptal se Reki a zároveň při tom koukal z okna ven. ,,Až ti skočíme pro věci, budeme spolu chvíli trénovat. Ty se musíš naučit stát a padat. Věř mi, je to důležitý. Pak si spolu pomalu rovnou sjedem sjezdovku a ty si pak odpočineš. Předpokládám že pak budeš unavený." ,,Padat umím, neboj se. Nemůže to být až tak moc jiný od skateboardu."

⏭ (předem říkám, že na snowboardu sotva stojím. Učila jsem se na něm na lyžáku a teď se mi prkno valí dva roky doma, protože buď nebyl čas, peníze, nebo byla střediska zavřená. Takže to, co tady píšu, je jen z toho co vím. Jestli je tu něco ohledně snowboardu špatně řečeno, předem se omlouvám)

Beru zpět ! ,,Bolí mě nohy..." Zakňučel jsem, když už jsem se po několikáté natáhl a to jsme se ještě ani nedostali na sjezdovku. ,,Už pojedem na kopec, nemusíš se bát." ,,Jako co ? Vždyť na tom sotva stojím ?!" Vyhrkl jsem vyděšeně a zase jsem se zakymácel při zvedání. Langa mě chytil a já skončil v jeho náruči. ,,Je to těžký..." Zamumlal jsem a pohledem jsem zamířil na prkno, které bylo celé od sněhu. ,,Zvládneš to, budu furt s tebou, ano ?" Usmál se a v očích se mu objevily drobné jiskřičky. Když už ho tady takhle zdržuju, musím to zvládnout. Dělá toho pro mě strašně moc. ,,Dobře."

Viděl jsem jak se bojí, ale i tak s úsměvem kývl. Vzal jsem do ruky své prkno a jeho za ruce. ,,Dotáhnu tě k sjezdovce. Drž rovnováhu tak, jak jsem tě to učil. Z kopce to jde lépe, neboj se toho." Řekl jsem jednoduše a jelikož kolem nás nikdo nebyl, osmělil jsem se i na rychlou pusu, po které celý zrudnul. Byl strašně roztomilý. S úsměvem jsem ho dotáhl až na kraj a sám jsem si vlezl na prkno. Pevně jsem si utáhl vázání, poupravil helmu a taky si párkrát poskočil na místě, abych se ujistil, jestli je vsechno v pohodě. Přejel jsem si před něj a chytil ho za ruce. ,,Teď sjedeme tenhle kousíček po hraně, jak jsem ti říkal. Lidi tu v podstatě nejsou a kdyby něco, chytím tě, ano ?" Nervózně kývl a když jsem sklonil své prkno tak, aby se rozjelo, tak i on povolil tlak na nohou. Jelikož jsme ale byli na mírně zledovatělém povrchu a on to trochu přehnal, skončili jsme na zadku dřív, než jsme se někam dostali.

***
Lidičky 2 věci
1) strašně moc děkuji za vaše ohlasy ❤ těší mě vidět, že tuhle blbost vůbec někdo čte a motivuje mě to psát dál, i když vydávat několik kapitol za den u několika příběhů (ještě k tomu v době maturit) není snadné 😅❤

2)Budete chtít časem tenhle příběh trochu víc "opepřit" a přidat nějaké ty ✨spicy✨ scény ? Já jen že u tohodle příběhu se snažím, aby tu bylo co nejméně sprostých slov, nebo podobných věcí, tak jestli můžu občas trochu popustit uzdu 😅

Pojďme prosím hlasovat 👉
Logicky vyhrává většina 😂