Try this✔

16.Procházka

,,Mám tě rád Reki..." Zamumal jsem do ticha následně ho jemně líbl do vlasů. Musel jsem se pousmát, ale zároveň jsem si frustrovaně prohrábl vlasy. Tohle je něco co bych mu nikdy nemohl říct do očí. Určitě by mě odsoudil a to já nechci, ne ... Nemůžu dovolit. Nějakým způsobem jsem ho vzal do náručí a odešel s ním do ložnice. Oba jsme už byli ve spacím, takže jsem neviděl důvod k jeho probuzení. Vlastně jsem byl rád že spal. Mohl jsem ho tak nenápadně pozorovat, vypadal tak krásně když byl takhle. Díky měsíčnímu světlu jsem viděl jeho mírně červené tváře a každý jemný rys jeho obličeje. Přikryl jsem ho a následně jsem se zavrtal do peřin vedle něj. Měl jsem strašné nutkání ho obejmout, ale to už by dneska bylo moc. ,,Dobrou noc Reki." Řekl jsem tiše a pak už jsem upadl do říše snů.

Ráno jsem vstal jako první, vlastně jsem toho v noci celkově moc nenaspal. Moc jsem nechápal význam jeho slov, nebo takhle...Bál jsem se jich. Já ho mám taky rád, ale tou pusou mi tak nějak podkopl nohy. Co když mě má...Víc než jen rád. Ale na druhou stranu jsem viděl různé fotky a videa kde je normální že si dávají pusu přátelé mezi sebou, teda...My v Japonsku to neděláme, ale co tady ? Vůbec jsem prostě nevěděl co si o tom myslet. Vysoukal jsem se z postele a tiše se dostal do koupelny, kde jsem si opláchl obličej a zadíval se na sebe do zrcadla. Téměř podvědomě jsem si sáhl na čelo a trochu zrudnul. Přece je blbost aby byl...homosexuál...ne ?
Ne že bych proti tomu něco měl, ale... Bojím se své reakce kdyby mi někdy něco oznámil. Mám z toho prostě strach.

Probudil mě budík, ale když jsem se rozhlédl, Rekiho jsem neviděl. Myslel jsem že bude třeba v koupelně, ale když ani po několika minutách nevyšel, porozhlédl jsem se po něm. Nikde jsem ho nemohl najít a jediné vodítko bylo na stole v obýváku. "Šel jsem pro něco do krámu." Nic víc, nic míň. Kdy odešel ? Proč mě nevzbudil ? On vstal před osmou ?! V deset na nás totiž bude čekat autobus a my musíme být připraveni vyrazit do Jasperu. Všiml jsem si že si vzal i skate, takže asi nešel jen do večerky na rohu. Jen jsem nad tím pohodil rameny a odebral se do koupelny, kde jsem ze sebe začal dělat člověka.

Ráno jsem se potřeboval provětrat, takže jsem kolem sedmé vypadl z hotelu. Řekl jsem si že jídlo na cestu koupím až pojedu zpátky, takže mě nic nedrželo v užívání si jízdy. Moje cesta mě dovedla až k nějakému parku, takže jsem si tam dřepl na nějakou lavičku a spokojeně vydechl. Na to že se blíží Vánoce mi to tu nepřijde moc vánočně naladěné. Ani ten sníh tady ve městě není. Když na to ale tak koukám, to nebe je celkem tmavý, vypadá to na déšť. Po krátké pauze jsem se rozhodl jet zpátky. Nejen kvůli počasí, ale i kvůli času. Bylo totiž půl desáté a my měli v deset odjíždět. Stejně jsme si až na pyžamo a hygienu nic netahali ven z kufru, takže nevidím žádný důvod proč spěchat.