62.Dárky

494 67 7
                                    

Reki mi nadšeně podal podlouhlý, poměrně těžký dárek, zabalený ještě ve Vánočním obale. Jen jsem se na něj podíval s pozvednutým obočím a on se nervózně podrbal na krku. ,,Měl to být původně dárek k Vánocům, nech mě žít." Řekl a já ho s uchechtnutím otevřel. Vykouklo na mě zcela nové prkno. Bylo dost podobné tomu starému, jen mělo trochu jiný tvar, kolečka a spodek. ,,Páni, vypadá skvěle. Už to chtělo nové prkno... Děkuji." Řekl jsem nadšeně a hned jsem se na něj postavil. ,,Má speciálně upravený tvar. Bavil jsem se o tom i s ostatními a podle všeho by ti to takhle mohlo víc vyhovovat při ostřejších zatáčkách." Vysvětlil a já se jen tak mírně poodstrčil.

,,Hele hele hele. Tohle si nechte na venek, ještě tu něco rozbiješ." Řekla vážně jeho mamka a on radši slezl. ,,Kdyby jsi na něm potřeboval cokoliv poupravit, tak stačí říct." Řekl jsem, jakmile si prkno opřel o zeď a došel ke mě. ,,Znáš mě lépe než kdokoliv jiný, lepší už toho prkno nebude." Řekl s úsměvem a věnoval mi krátký polibek. Jeho máma si z ničeho nic odkašlala a poukázala na hořící svíčky na dortu. ,,Ajoo... Lango, koukej si něco přát ! Dort z vosku asi nebude nejlepší. Nehledě na to, že pro tebe ještě něco mám." Mrknul jsem na něj a on překvapeně naklonil hlavu na stranu. Vypadal roztomile...

Rychle jsem sfoukl svíčky a po oznámení, že se ten dort vezme večer na "S" kde se to oslaví, mě začal Reki táhnout k zahradě. Měl jsem od něj zakryté oči, takže jsem nic neviděl. ,,Ještě chvilku... Ještě chvilku... Aaa... Počkej tady dokud ti neřeknu. A nekoukej, nebo to nedostaneš !" Řekl vážně a pustil mi oči. ,,Dobře, čekám." Řekl jsem a taky jsem tak udělal.

Rychle jsem pro "tu věc" doběhl, upevnil jsem mašličku a i s tím v náručí jsem běžel zátky za svým přítelem. Nevědomě se usmíval a měl zavřené oči. Došel jsem kousek před něj a zaculil se. ,,Můžeš se podívat."

Jak mi řekl, tak jsem udělal a doslova jsem zůstal stát s otevřenou pusou. ,,T-To je..." ,,Štěně, kdyby jsi to náhodou nepoznal." Řekl s úsměvem a to malé v tu chvíli rozkošně štěklo a zavrtělo se v jeho náručí. ,,Nelíbí se ti snad ?" Zeptal se z ničeho nic zklamaně já si uvědomil, že tady jen tak stojím a jsem úplně mimo. ,,Ne ne ne ! Je úžasné. Já miluju husky. Jako dítě jsem si vždy pejska přál." Řekl jsem nadšeně a konečně k těm dvoum došel.

,,Je to kluk, ale ještě nemá jméno. Je to na tobě." Řekl jsem a on si toho chlupáče začal hladit. Očividně se mu Langa zalíbil a bez problémů se s ním mazlil. ,,Jméno si ještě promyslím...Ale co moje máma ? Řešil jsi to s ní ?" Zeptal se trochu ustaraně a já následně pustil tu chlupatou kouli na zem. ,,Neboj, všechno je zařízené a povolené. Bouda pro něj ještě bohužel nestihla přijít, ale během několika dní by měla dorazit. Jinak tu máš všechno. ,,Misky, čištění, žrádlo a mě. Nic víc nepotřebuješ." Řekl jsem vesele a pověsil jsem se mu kolem krku, zatímco on mi obmotal ruce kolem pasu. ,,To máš pravdu." Řekl spokojeně a chtěl mi dát pusu, ale to už se mezi naše nohy cpala ta chlupatá věc a žádala si o pozornost. ,,Asi tě zase hodím do krabice prcku..." Zabručel jsem, jakmile si ho Langa vyhodil do náruče a ono mu začalo oblizovat obličej. Jeho výchova teprve bude něco....

***
Hele přemýšlím jak pojmenovat to štěně. Napadlo mě Flake (vločka), jakože Snow+Flake... Snow flake... Chápeme se ... Že jo ? 😅 Co vy na to ? Popřípadě házejte návrhy, ať se můžu do zítřka rozhodnout 😌

Try this✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat