Try this✔

10.Angličtina

Z okna auta jsem pozoroval město, bylo to jiné než u nás, opravdu mě překvapil ten rozdíl. Neberte to špatně, nikdy jsem nebyl mimo Japonsko, natož třeba v Kanadě. Langa se v klidu bavil s řidičem a já sotva pochytil pár slov. Asi bych měl v angličtině trochu víc zabrat... ,,Reki ? Tady Miguel mi doporučil jednu restauraci nedaleko hotelu, v sedm se tam ale zavírá a mění se to na bar, budeš tam chtít skočit ?" ,,Jasně ! Jestli tam teda dělají hambáče." Ušklíbl jsem se a on kývl, pak se zase věnoval rozhovoru s řidičem. Jsem zvědavý jak ten hotel bude vypadat. Nic jsem z tohoto zájezdu neplatil, takže nemám vůbec žádné informace. Lidi z té soutěže totiž Langovi vše proplatili, jelikož je v top10 jezdců. Sice mi to přijde divný, jelikož na prkně fakt dlouho nestál, ale tak když vím jak jezdí na skateboardu, nemám se čemu divit. Je úžasný, takže se těším až ho uvidím i na sněhu.

Dojeli jsme až před náš hotel a já si ho nadšeně prohlédl. ,,Tady to...Reki ?" Řekl jsem rozpačitě když jsem si všiml jeho otráveného výrazu a narudlých tváří. ,,Nelíbí se ti to tady ? M-Můžeme se zkusit podívat po jiném..." ,,Ne, to je v pohodě..." Zamumlal a rozešel se přes ulici k němu.

Proč mi to sakra připomíná ten lovehotel ve kterém jsem byl s Takashim... Prosím ať to tak fakt není... Vešli jsme dovnitř a mě spadl ze srdce celkem velký kámen. Normální hotel díky bohu. ,,Reki ? Fakt jsi v pohodě ?" ,,Jo ! Naprosto." Řekl jsem s úsměvem, ale to už si mě modrovlásek přeměřoval pohledem. Nakonec pohodil rameny a přesunul se k recepci. Seděla tam taková starší paní, ale i tak vypadala jak nějaká cool babča z amerického filmu. ,,Wellcome ..... He will..... Nice day..." Jop, hned jak přijedu tak se budu učit anglicky, slibuju ! ,,Ty jí rozumíš ? Já dokážu s tím jejím přízvukem přeložit tak dvě slova z deseti ! Lango já chci pryč, tady si neobjednám ani párek v rohlíku." Zaklel jsem zničeně a on se rozesmál, k mému překvapení ale nebyl jediný. ,,Umím i Japonsky jestli budete potřebovat. Navíc si tu i ten párek v rohlíku můžete objednat a my vám ho doručíme."

Musel jsem se smát tomu jeho výrazu. Hned se začal omlouvat s tím, že to nemyslel zle a podobně. Paní se jen mile usmála. ,,V pořádku, no, váš přítel vám řekne všechno podstatné. Tady máte karty od pokoje. Přeji hezký den." Odpověděla a podala mi již zmíněné kartičky. ,,Děkujeme, nashledanou." Odvětil jsem a začal jsem Rekiho i s kufry tahat k výtahu, jelikož on vypadal naprosto zaseknutě. Kufry jsem postavil do toho výtahu a Rekiho jsem šoupnul vedle sebe. Sotva jsem se otočil abych zmáčkl čudlík, pověsil se mi na krk. ,,Langoooo ! To jsi mě nemohl upozornit že tu umí naším jazykem ?! V životě tou halou už neprojdu !" Zakňučel a já se povzbudivě pousmál. ,,Klid, tady to není žádná ostuda. Navíc, moc lidí tady v Kanadě Japonštinu neumí, byla to čirá náhoda." Reki se na mě uraženě podíval. ,,Ale za tuhle náhodu utrpělo moje ego silnou ránu."