Hayffie - Pochopení√

13.část

Effie pohled

Katnissina matka odchází hned po mém ošetření, i když jí zveme, aby s námi zůstala.

"Tákžé...vy dva?"Začíná Peeta.

"Ne!"Vyjekneme oba.

Katniss se s úsměvem podívá po Peetovi. Ten jí úsměv oplatí.

"Katniss, Peeta mi říkal, že bych ti mohla pomoct s přípravou svatby."

"To by od tebe bylo moc milé Effie."

Cítím jak si Haymitch položí ruku na opěradlo křesla za mnou. Pro sebe se pousměji.

"Co kdyby jsi zítra přišla?"Koukne na mě Katniss.

"Klidně."Usměju se.

"Ale říkala si, že mě naučíš zacházet s koštětem. A ještě toho musíme tolik uklidit."Namítne Haymitch naoko naštvaně. Ale vyzní to tak, jako by mě nechtěl pustit, kvůli žhavější činosti, než je uklízení.

"Tak až 'douklidíte'."Řekne Katniss a nezapomene udělat uvozovky u slova douklidíte.

"Ale my vážně uklízíme."Řeknu pohotově.

"Jasně, Effie, jasně..."Řekne sarkasticky Katniss.

Protočím očima.

Haymitch by taky něco mohl říct.

Už zase! To, už je alespoň po páté co jsem na něj myslela. Nachvilku zavírám oči. Pod víčka se mi vkrádá, jeho úsměv a jeho šedivo-stříbrný pohled.

Otvírám rozrušeně oči. Porozhlédnu se a všimnu si, že si Haymitch stále povídá s Katniss a Peetou. Takže si nikdo nevšiml mého zasnění. Alespoň doufám.

"Eh...Omluvte mě. Půjdu si lehnout."Zvedám se.

"Dobrou noc."Popřeje mi Katniss s Peetou. Haymitch se jen pousměje. Když odcházím, cítím na zádech jeho pohled.

V pokoji se převlékám do pyžama, otvírám okno a sedám si na parapet. Opřu se o zeď a sleduji oblohu posetou hvězdami. Měsíc se pomalu blíží do úplňku. Na tváři mi pohrává úsměv.

"Jedna, dvě, tři, čtyři..."Začnu počítat hvězdy.

"Čtyřicetjedna, čtyřicetdva, čtyřicettři...."

"Effie? Effie? Pročpak jsi Effie?"Ozve se kousek pode mnou. Shlédnu dolů a vidím Haymitche s žlutou květinou v ruce. Citoval Shakespeara.(pozn aut. Nečetla jsem Romeo a Julie, takže vůbec netuším, jak to tam může být napsané:D)

"Proč nejdeš dveřmi?"Zeptám se s úsměvem.

Podá mi květinu. Vyskočí a chytne se parapetu. Vytáhne se nahoru a posadí se naproti mě.

"Chci být originální."

"Mám to brát jako rande?"

"Spíš jako přátelskou schůzku."

Musím se znovu usmát.

"Co jsi počítala?"Zeptá se mě po chvilce ticha.

"Hvězdy."Ukážu k obloze.

"Víš, že je to nemožné?"

"Vím."Přikyvuji."Ale i já můžu doufat, že to třeba někdy zvládnu, no ne?"

"Samozřejmě. Líbí se ti kytka?"

"Je krásná, děkuji."Usměji se a přičichnu si ke květině.

"Utrhl jsem jí Katniss z květníku."Přizná.

Začnu se smát.

"Chceš si čuchnout?"Strčím mu jí pod nos.

"N-ne..He-he-hepčík!...Mám alergii na pyl."Odstrkuje od sebe květinu.

"Jejda...Promiň."

"To nic. Není to smrtelný."Mykne rameny.

"Zajímavosti o Haymitchovi. Za prvé - Má problémy s pitím. Za druhé - Trošku magor. Za třetí - Nevychovaný. Za čtvrté - Neumí používat koště. Za páté - Umí být i milí. Když chce. Za šesté - Umí být i ohleduplný a pozorný. Za sedmé - Má alergii na pyl. Chybí něco?"

"Jo. Za osmé - Líbí se mu drobné blondýnky, které neumí zavřít klapačku."

"Tak to nevím o kom to mluvíš."Kroutím s hraným nicnevěděním hlavou.

"Trošku ti jí popíšu, třeba si vzpomeneš. Má blonďaté vlasy, medového odstínu. Oči modré jako moře, laskavé a hluboké, že se občas bojím, abych se v nich neutopil. Zářivý úsměv, který prozáří i ty nejtemnější dny. Maličký nos. A drobné tělo s ladnými křivkami."

Zaráží mě.

"A její jméno?"Dkstanu ze sebe pochvíli.

"Počkej... To už...nevzpomínám si. Myslím, že jsem jí říkal kočičko a ona mě ďáble."

"Ó bože! Detailů netřeba!"

Jak naivně jsem si myslela, že možná mluví o mě.

"Takže kočička, jo?"Nahodím znovu.

Začne se chechtat.

"Mluvil jsem o tobě."

"Oh..."Cítím jak moje tváře nabírají nachový odstín."Myslím, že by jsme měli jít spát. Už meleš nesmysli."Slézám z parapetu a mířím k posteli. Ještě se na něj otočím.

"Dobrou noc, princezno."Zasalutuje a zřítí se z parapetu. Ozve se rána.

Přiskočím k oknu."Haymitchi jsi v pořádku?"

"Jo, jo jsem...au...v pohodě."

"Dobrou noc ty Romeo."

"Dobrou Julie!"Pošle mi vzdušným polibek a jednou rukou si mne pohmožděný zadek. Zavrtím s úsměvem hlavou a zavřu okno.

S úsměvem si lehám do postele.