Hayffie - Pochopení√

29.část

Effie pohled

Není to jeho starost! Není to ničí starost! Jenom moje! A já tu pitomou starost, co roste uvnitř mě nechci!

Nechci děti. Nikdy jsem nechtěla.

Utíkám do Haymitchova domu a zavírám se ve své ložnici.

"Chceš mi zkazit život?!"Zeptám se naštvaně cizince uvnitř mě jako by mi mohl odpovědět.

"Já tě nechi."Zamumlám zlomeně a rozpláču se.

Sedám si na postel a obličej si zabořuji do dlaní.

                                 ***

"Effie."Klepe někdo na dveře.

Zvedám oči od svých chodidel a kouknu se ke dveřím.

"Co?"

"Můžu s tebou mluvit?"Zeptá se Haymitch.

Povzdechnu si."Pojď."

Vejde do pokoje a přisedá si ke mě na postel.

"Effie myslela jsi to vážně?"

"Co myslíš?"

"Jak jsi řekla, že jsi tu nespala jen se mnou."

"Ne, nemyslela."Zašeptám.

"Takže je to moje?"

"Uhm..."Kývnu.

Hledá správná slova."Haymitchi já to dítě nechci."Promlouvám rychle.

"A-ale proč?"Vykoktá zmateně.

"Já nechci děti. Jsou s tím jenom starosti a jsou takový moc...malý. Vždycky se bojím, že jim ublížím."

Stiskne rty k sobě a snaží se udržet vážnou tvář.

"Tobě to přijde zábavný?"

Vyprskne smíchy."Effie víš, že to dítě vyroste, že jo?"

"A o to je starostí víc. S pubertou a tak."

Uklidňuje se a zvážní."Tak můžeš jít na potrat."

To je sice možnost, ale nikdy bych nezabila něco, co se nemůže bránit.

"Ne."Vrtím hlavou."To nemůžu."

"Tak...uhm..."Zamyslí se."Co kdyby jsme ho dali k adopci až se narodí?"

"My?"

"Samozřejmě. Budu se o tebe starat."

"Mám se bát?"

"Možná trošku."Připustí.

Usměju se."S tou adopcí to není špatný nápad."

"Dobře."Usměje se, zvedne se k odchodu. U dveří se zastaví.

"Ale kdyby sis to rozmyslela, tak mi nebude vadit, když mi to malý bude říkat tati."

"Jsem si tím jistá."

Dobře. Teď vám prozradím, co se narodí, protože chci, aby jste psali návrhy na jména. Můžete se na tom jménu třeba shodnout:) Pak vyberu tři a vy vyberete to co se vám bude líbit nejvíc:) Málem bych zapoměla, bude to holčička:)