Hayffie - Pochopení√

12.část

"Effie, počkej!"Vybíhám za ní. Už je v polovině schodů.

"Haymitchi, nech mě být!"Zastavuje se, ale tváří se ke mě neotočí.

Seběhnu k ní schody."Promiň. Bylo to ode mě hloupost. Neměl jsem takhle využít tvojí starostlivosti."

"Už to nikdy nedělej!"Vyjede na mě.

"Už nikdy."Přikyvuji.

Popotáhne.

"Udělala sis něco?"

"Já nevím. Možná jsem si o tebe zlomila ruku."

"Zavolám Katniss, jestli je tam její matka, nebo Prim. Kdyžtak tě odvedu k nim do lékárny."

Jen přikyvuje se slzami v očích. Sbíhám schody k telefonu a vytáčím číslo Katnissina a Peetova doma. Po druhé zazvonění mi to někdo zvedá.

"Dům Everdeenové a Mellarka. Hovoří Peeta."

"Ahoj Peeto."

"Haymitchi, rád tě slyším."

"Jo, to určitě. Není u vás Katnissina matka, nebo Prim?"Ptám se naléhavě.

"Proč? Ty jsi něco provedl Effie?!"Děsí se.

"Né, tak úplně."

"HAYMITCHI JAMESI ABERNATHY! Co jsi jí udělal?!"

"Je tam nebo ne?"

"Ano, je."

"Může sem přijít?"

"Já myslím, že jo. Haymitchi, jestli zjistím, že jsi jí třeba strčil ze schodů...!"

"Budu se těšit na vaší návštěvu."Ušklíbnu se a zavěsím.

Otáčím se zpět na Effie. Sedí na schodech a zápěstí si tiskne k hrudníku. Přecházím k ní a sednu si na schod pod ní.

"Bolí to?"

"Trošku."Přizná.

Přikývnu a skloním pohled ke svým rukám.

"Tvoje maminka byla moc krásná."Řekne tiše.

S pootevřenou pusou se na ní podívám. S nikým jsem se nikdy nebavil o svojí rodině. A nechci to měnit.

"Jo...uhm...byla úžasná."

"Je mi to moc líto Haymitchi. To, co se stalo tvojí rodině..."

"Jo, dobrý. Už je to dlouho. Nechci se o tom bavit."Zastavím jí ostře.

"Vážně nechceš?"

"Ne!"Procedím skrz zaťaté zuby

"Dobře...promiň."

Vydechnu a podívám se na ní. Zkoumá svoje oteklé zápěstí.

Najednou někdo vtrhne dovnitř hlavními dveřmi.

Vpředu stojí Peeta, který drží za ruku Katniss a za nimy je Katnissina matka.

"Jaké to milé vtrhnutí."Usměju se.

"Effie, co se děje?"Zeptá se Katniss.

"Jen jsem si asi zlomila ruku."Krčí rameny, vstává a jde k nim.

"Pojďte Effie...Půjdeme se na to podívat."Bere jí Katnissina matka do obýváku.

Všichni je následujeme. Peeta mě odchytává.

"Haymitchi, udělal jsi jí to ty?"

"Nalomené, to asi bude."Slyším Katnissinu matku.

Vyhlížím přes Peetu a koukám, co dělají Effie. Nechci, aby jí to bolelo.
Cože?!

Obcházím ho, bez odpovědi a přisedám si vedle Effie z pravé strany.

Povzbudivě se na ní úsměju. Oplatí mi úsměv, ale chvilku na to se bolestně se ušklíbne. Beru jí konejšivě za pravou ruku a palcem jí třu hřbet ruky.
Haymitchi, co to děláš?!

Sklapni!

Všimnu si Katnissina pohledu. Pozvedne na mě obočí. Pak prstem ukáže na nás dva.

Zakroutím hlavu.

"A jak se vám to stalo Effie?"Zeptá se Katnissina matka, když jí ruku stahuje obvazem.

"Dala jsem Haymitchovi..."Kníkne."...facku."

Katniss vyprskne smíchy."Říkala jsem si, že máš oteklou tvář."

Peeta jen s úsměvem zakroutí hlavou.

"A ty ses bál, že bych jí něco udělal. Může si za to sama. Nemá mě mlátit."

"Asi k tomu měla pádný důvod."Ušklíbne se Peeta a bere Katniss kolem pasu.

"Ty ses bál, že by mi Haymitch mohl něco udělat?"Zeptá se Effie.

"Obvinil mě, že jsem tě strčil ze schodů."

"Neobvinil. Řekl jsem...Že jestli zjistím, že jsi jí třeba strčil ze schodů. Ale když vidím jak se k sobě vy dva máte, tak se asi obávat nemusím."

Pouštím její ruku a maličko se odsunu.

"Jste ták roztomilýýý..."Rozplývá se Katniss.

Na stejno se s Effie zašklebíme.

"Mimochodem hezký vlasy Effie. Říkal jsem si, že jsi jiná. Moc ti to sluší."Usměje se na ní Peeta.

Nevím, proč, ale vadí mi to. To, že jí Peeta řekl, že je krásná.
Ne. On jí řekl, že jí to sluší.

Ou...Tak jo fajn! Myslím si, že je krásná a co? Světe zboř se. Vždyť je to pravda. Je krásná.

Otočí se na mě a usměje se.

Zbožňuju ten její úsměv.