Vrať se, cizinko |ONC 2021| ✔️

kapitola dvacátá sedmá

28.12.2020

Veškeré instinkty jí radili se sebrat a utíkat, co jí nohy stačí. Na dva kusy puklé srdce ale vnímalo jen jeho výraz plný bolesti a upřímné lítosti. Nevěděla, co si má o celé události myslet. V hlavě jí pořád tepalo nahromaděnou krví a svědomí křičelo. Utíkej! Utíkej, než to špatně dopadne. Utíkej, než si tě vezme a zplodí s tebou dítě, které pak bude argumentem na cokoli. Budeš v pasti. Tak jako tvoje máma. Nakonec je to jaká máma, taková dcera...

„Scotte, co se stalo?" zeptala se po chvíli.

„Pohádali jsme se a ty pak..."

„Měla jsem záchvat paniky, já vím, čas od času se mi to stane. Ale děsí mě, co ho spustilo," přiznala. „Co se stalo, že ti tak vadí, že chci jít na Yale? Myslela jsem, že Harvard není konečný řešení."

„A já myslel, že jo. Chci být s tebou, kočko," řekl a políbil ji do potem navlhlých vlasů. Zoey nemohla být zmatenější. Většinou to byly holky, kdo uháněly kluky, aby šli studovat s nimi na univerzitu. Nemluvě o společném bydlení. Na to ji přišlo opravdu hodně brzy. V duchu se snažila si představit, jak by to asi vypadalo. Jejich vztah má mouchy už po pár měsících, co by s ním asi udělalo společné sdílení bytu? Věděla, kam tohle všechno povede. „Kam ses mi ztratila?" zeptal se po chvíli.

„Nezlob se, ale ráda bych teď byla chvíli sama. Musím si toho hodně promyslet. Půjdu domů, jestli ti to nevadí."

„Zvážíš ještě ten Harvard? Ještě je čas tu přihlášku odeslat," řekl plný naděje. Zoey jen přikývla. Doufala, že si to Scott nevyloží jako jednoznačné ano.

„Tak se měj," řekla a otočila se na patě.

„A co pusu?"

„Vidíš to, málem bych zapomněla," řekla a vtiskla mu letmý polibek na tvář. S vášní, která jimi cloumala ještě před pár týdny to ale nebylo k srovnání. Připadala si prázdná jako skořápka. Všechna láska někam vyprchávala a jí nezbylo nic.

Můžu se stavit?

Sms odeslala a čekala. Kladná odpověď přišla téměř okamžitě, a tak se mohla rovnou vydat na cestu, bez zastávky doma.

Matt ji přivítal objetím a vydal se rovnou vařit kávu. „Jé, dobrý den," houkla překvapeně k ženě něco přes čtyřicet, vlasy měla krátce střižené, narozdíl od fotek, které si pamatovala z lednice. Matheasovo mamka. „Myslela jsem, že je Matt doma sám," zamumlala k ní a nevědomky si zastrčila pramen vlasů za ucho. „Nebudu vás rušit," řekla a otočila se na patě.
„Neblbni," řekl Matt a chytil ji za zápěstí a vtáhl ji dovnitř. „Máš úplně zmrzlý ruce, to jsi šla pěšky?" Přikývla. „Tím spíš nikam nepůjdeš. Navíc tady pro tebe něco mám. Sladíš, viď? Vanilku ale nemám, promiň," prohodil, zatímco dál připravoval kávu. Zoey se pousmála nad tím, že si Matt její oblíbenou chuť pamatuje, přestože spolu byli na kávě jednou jedinkrát.

„Počkej, někde mezi věcmi na pečení bych měla mít vanilkové aroma, jestli to má slečna tak radši," namítla Mattovo mamka. „Jsem Linda, mimochodem," řekla a natáhla k Zoey ruku.
„Zoey. Ale s tou vanilkou si nedělejte starosti, vážně ne," řekla a mávla rukou. Rozpaky jí malovaly ruměnec na tvář.

„Ale prosím tě, to je maličkost." Zvedla se ze židle od nedopité kávy, vytáhla se na špičky a z poličky nad sporákem podala Mattovi aroma. „Jen jí ho tam dej. O Zoey jsi mi nevyprávěl. Jste kamarádi?" vyzvídala a opřela se o linku vedle syna. Hledala v jeho obličeji odpověď.

„Ale říkal, mami," řekl a protočil oči. „Zoey Cameronová. Půjde taky na Yale, malovat, viď?" řekl a s červenajícími tvářemi se usmál ve stylu: Neztrapni mě mami, prosím.

„Zoey! Jasně. Ze školy. Syn říkal, že jsi krásná, ale takhle naživo to konečně mohu potvrdit. Závidím ti ty vlasy, co bych dala za takovou barvu," řekla a toužebně se zadívala na její zrzavé prameny. „Já teď můžu být ráda za to, že ještě nějaké mám," poznamenala melancholicky.
„Ale mami," napomenul ji syn a zpražil pohledem.

„Nechám vás, zlatíčka. Užijte si hezké odpoledne, já vyrazím za Hankem," řekla a mrkla na hodinky. „Už by měl v práci končit." Políbila syna a zmizela ve dveřích. „Ráda jsem tě poznala, Zoey. Matte, buď na ní hodný, takovou holku potkáš jen jednou za život," mrkla na něj. Matt protočil oči a pak se uculil.

„Vezmeme si to nahoru?" navrhla Zoey. Matt místo odpovědi otevřel okno v pokoji a jako pravý gentleman nechal dámu jít první.