kapitola dvacátá pátá

32 6 7
                                    

15.12.2020

Matheas bouchl tácem o stůl, ke kterému si Jase zrovna sedal. Trocha ragú vyšplíchla a zasáhla Bethany. „Fuj, dej to ze mě!" křičela a otírala si bílou značkovou halenku. „Vždyť je v tom maso, proboha! Uvědomuješ si vůbec, že maso je vražda?!"

„Beth, uklidni se, Matt to určitě neudělal schválně," řekl a chlácholivě ji poplácal po rameni. Podal jí svou zásobu ubrousků, aby jich měla dost.

„Uklidnit se? Jak to jako myslíš, uklidnit se? Budoucí generace závisí na nás a vy se tady cpete něčím masem. Jste nechutný! Oba dva. Vždyť ještě před pár týdny mohla ta kráva běhat po pastvě," vzdychla si a dál zarputile čistila skvrnu.

„Podle Zoey je v tom mrtvá kuchařka, takže můžeš být asi v klidu," namítl Matt a koutky úst mu cukaly. Bethany se zatvářila maximálně pohoršeně.

Jase to nevydržel a vyprskl smíchy. „Kuchařka, vole. To se ti povedlo. Kam jdeš, Beth?" otočil se na ní. „Neblbni, vždyť to byla jen prdel."

„Jdu jíst někam, kde si váží životů ve svém okolí," řekla, popadla svůj tác se salátem a sójovým, nízkotučným mlékem a zmizela v davu studentů, kteří netrpělivě vyhlíželi, až se uvolní některý ze stolů, aby se taky mohli v klidu najíst.

„To neřeš. Je prý teď veganka," řekl a protočil oči. „Věřím, že jí to brzo přejde," řekl Jase a pustil se do jídla. „Proč vůbec nesedíš se Zoey? Myslel jsem, že teď obědváte spolu."
„Chtěl jsem s tebou mluvit," řekl a pak mu popsal celou situaci v šatnách. Popsal mu také znovu večer na párty u něj doma, kdy byl Jase na plech.

„Brácho, říkal jsem ti, že Scotta namíchnout nechceš. O tom, že jsi mu přerazil nos si šušká celá škola a věř, že jen u vyhrožování určitě nezůstane. Ráno zněl pěkně nasraně."

„Můžeš s tím něco dělat?"

„Nevím. Můžu s ním hodit řeč a uvidím, ale moc od toho nečekej. Nemůžeš mu klátit holku a divit se, že mu to vadí. Navíc jsi ho zbil! Ponížil jsi ho," řekl se smíchem.

„Ale já ji přece..." namítl.

„Vždyť já vím, to by ses mi určitě pochlubil, nebo ne?" řekl a mrknul na něj. „Hele, já si taky myslím, že je Scott občas pěknej zmetek, ale víš, jak to je. Buď jsi s námi, nebo jsi proti nám. Takhle to prostě s náma sportovcema je," kasal se a zazubil se u toho. „Maturu máme téměř za dveřma a pak už se s ním vidět nemusíš. Doklepej ten čas v chillu a bude to oukej. Budu muset najít Beth a omluvit se jí. Znáš to, holky," řekl a pokrčil rameny. Zvedl tác s nedojedeným jídlem a vydal se ji hledat mezi ostatními roztleskávačkami, které Mattovi připadaly jedna jako druhá. Postrádaly to kouzlo, které měla Zoey.

Matt si na hodině dějin záměrně sedl až dozadu, přestože tam obvykle nesedal. Chtěl mít jistotu, že nebudou se Zoey tak na ráně. Když taky dorazila, položila si batoh a vytáhla z něj telefon.

„Vidíš všechny ty zprávy? Zmeškaný hovory? Přece nemůže být úplně špatný člověk."

„Myslím, že je přesný opak, Zoey. Přece jsi mu na tohle neskočila. Prej 'medvídku,' ukaž mi to, tohle vypadá zajímavě," řekl a natáhl se po telefonu.

„To je soukromý, jedeš až moc nahoru, ty blbe," řekla se smíchem. „Hele já vím, že to posral. Vím, že až zase něco provede, budeš tu stát a říkat mi, že jsi mi to říkal, ale já mu chci prostě věřit. Mimo tohle je to vážně milej kluk."

„Já ti nevím, Zoey. Stačilo mi vidět, jak se k tobě v pátek choval. Nezaslouží si tě," řekl a natáhl svou ruku k její. „Zasloužíš si někoho mnohem lepšího. Někoho, kdo tě bude na rukou nosit, a ne ti vyhrožovat." Zoey v hloubi duše věděla, že má pravdu. Nějaký kousek v ní ale nesouhlasil. Chtěla Scottovi věřit. Chtěla? Bylo to mezi nimi opravdu láska? A co ty chvíle, kdy z něj měla téměř hrůzu? Patří strach k dospělým vztahům? Doma to viděla v jednom kuse. Máma tátu neopustila, ať ji řezal, jak chtěl. Ale takový Scott přece není. Nikdy by mi záměrně neublížil. Opravdu tomu ale věřím?


Vrať se, cizinko |ONC 2021| ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat