Vrať se, cizinko |ONC 2021| ✔️

epilog

2.2.2021

„Pojď dolů, přijdeme pozdě!" křičela za ním z okna nahoru. Matt se naposledy podíval na tu nádheru na obloze a sešel po vratkých schůdcích zpět do svého pokoje.

Tam ji spatřil. Zrzavé vlasy jí splývaly ve vlnách po celé délce ramen. Na vrcholku hlavy měla položenou drobnou stříbrnou korunku, díky které vypadala o dost mladší, než byla, ale tím správným, roztomilým způsobem. Co na ní ale nebylo dětské, byly šaty. Dlouhé byly až na zem, výstřih putoval mezi prsy až téměř nad pupík. Zelená barva jí perfektně ladila k vlasům, i očím. Rozparek na noze odhaloval jizvičku na stehně, na kterou se jí dosud nestačil zeptat. Tolik toho o ní ještě nevěděl. Musím se jí zeptat, až bude chvilka.

Urovnal si už asi po milionté sako a znovu si upravil vlasy. Pak ji na ruku navlékl květinu ladící s jeho motýlkem. „Můžeme?" zeptal se. Nabídl ji rámě a před schody ji popadl do náruče. Hlasitě protestovala, ale Matt jen se smíchem dodal: „Na těch podpatcích si stejně užiješ až až. Nech mě ti teď pomoct." Před domem ji postavil zpět na nohy a otevřel ji dveře limuzíny, ve které už čekal Jase s Bethany. „Párty může začít," houkl Jase a rozléval jim šampaňské.

Školní tělocvična se z místa věčného utrpení stala příjemným, i když hlučným prostorem plným balónků. Byly na každém metru čtvrtečním zrovna tak, jak si Matt pamatoval. Chyběly jen plakáty se Zoeyinou fotkou, které ho původně tak trýznily. Vůbec by si v té době nepomyslel, že se sem o tři měsíce bude i těšit, natož že bude mít tak okouzlující partnerku. Přítelkyně. Na to slovo si pořád zvykal a pokaždé, kdy mu přišlo na jazyk, se tak dětinsky zazubil a zčervenal.

Propletl si se Zoey prsty a dovedl ji až k lavici, na které stály kelímky a mísa s punčem. Trochu oběma nalil a přiťukli si plastovými kelímky. „Tak jsme to zvládli. Jsme tady."

„Nikdy by mě nenapadlo, že budu rád, že jsem tady. Původně jsem se nechtěl hnout ze střechy a veškerou pozornost věnovat Daisy Buchananové, ale s tebou po boku..." rýpnul si do ní a zasmál se.

„Takže sis opravdu do jedné z kapes neschoval některý z paperbacků?" zasmála se a pak ho políbila.

„S tebou už to nemám zapotřebí. Ten nejhezčí příběh si píšeme my sami," řekl, přitáhl si ji k sobě a políbil ji.