Musím

32 1 0
                                    

Lukovi jsem řekla že musím jít že si musím jít dělat věci do školy, nechtěl mně pustit dělal na mně psí oči ale stejně jsem musela jít.
Aby nebyl smutný řekla jsem že přijdu ještě jednou ale až si dodělám věci do školy.
On se zeptal jak dlouho to bude tak trvat, řekla jsem že tak 3 hodiny i díl, on se na mně šokovaně koukl tak mně opravil na 30 minut, ale řekla jsem jedině když mi pomůže.
S radostí souhlasil, bych se divila kdyby ne.
Ptal se co musím udělat, řekla jsem že mám za úkol složit písničku na jednu akci.
Zeptal se proč právě on, proč ne Regie nebo Alex.
Nechápala jsem ho, tak jsem se ho zeptala co myslí.
Řekl proč jsem se zhlídla zrovna v něm, proč ne v Alexovi nebo Regiem.
Odpověděla jsem že k němu mně to táhlo od začátku, on byl první kdo mě chápal, kdo mi pomohl s kým jsem sous zněla při skládání textů.
Luka to docela potěšilo.
Dál to už neřešil ale nevypadal že mu to nestačilo.
Chtěla jsem něco ještě říct ale Luk mně zastavil a radši se zeptal co to má být za písničku.
Popsala jsem ji v rychlosti, Luka napadlo že nemusíme žádnou skládat, jen trochu pozměníme Bright a bude to skvělý i bez toho aniž bychom nějakou musely skládat.
Začali jsme a když jsme ji měli nějak se psanou tak jsme ji chtěli vyzkoušet i s klukama.
Luk odešel a já jsem šla po chvíli taky.
Kluci tu už byli a Luk si s nima radostně povídal.
Bylo docela zajímavé je poslouchat, pak Alex řekl že zítra je tvůj den nebo něco takového, bylo to mířený na Luka.
Po chvíli jsem šla dovnitř a kluci dělali jako že nic.
Neřešila jsem to, na Luka jsem se ani nepodívala.

Julie and the Phantoms Kde žijí příběhy. Začni objevovat