Řekla jsem že ne, byl z toho smutný ale jen to dost dobře hrál.
Poprosila jsem ho ať mě pustí abych mohla jít.
Řekl mi že se brzy uvidíme.
Nic jsem neřekla a šla dál.
Před domem na mě čekala Flynn, pozdravili jsme se a šli do školy.
Nic moc se nedělo jen jsme musela zazpívat.
Když už konečně skončila domů tak jsem se tešila domů.
Když jsme došla domů a šla jsem do pokoje, dneska je totiž den kdy zemřela máma, a mě to nějak nedošlo.
Lehla jsem si na postel a začala brečet, tak moc mi chybí.
Asi hodinu jsem tak brečela, pak jsem vstala trochu se upravila a šla do zkušebny za klukama.
Když jsem tam přišla všechno bylo v pohodě, až když jsme zkoušeli zpívat tak asi v půlce písničky ke mě za průběhu hraní přišel Luk a zeptal se co se děje.
Řekla jsem že nic, ale on mi to samozřejmě nevěřil.
Slíbila jsem mu že mu to pak povím.
Kluci ty na nás koukali jak na dva idioty, já to ani neměla chuť řešit.
Během hodinky jsme měli odzkoušeno.
Alex s Reggiem se někam vytratily, a Luk si přisedl ke mě za piano a ptal se co se děje.
Řekla jsem mu že dneska je to přesně rok co mamka umřela.
On řekl že to nevěděl a taky mu došlo proč jsem byla taková mimo.
Měla jsem výhodu že Luk vý jaký to je že aspoň někdo to chápe.
Potřebovala jsem ho obejmout tak jsem ho obejmula.
Na to se tam ale taky objevili kluci.
Ptali se mě co se děje, Luk jim to řekl za což jsem byla ráda.
Bylo vidět že je to mrzí, sedli si k nám a taky mě objali.
Chvíli jsme tam tak seděli, já jím ak řekla že musím jít než přijde táta.
Kluci byli v pohodě a pustili mě, ale Luk mě furt držel, řekl že si chce venku promluvit.
Vypadal zvláštně, šli jsme teda ven před zkušebnu.
Řekl mi že ty šoky jsou čím dál tím horší, takže se musí dostat do Orphea.
