Řekla jsem že jsme se včera trochu pohádali ale že jsem viděla jak šel sem.
Kluci chvíli přemýšleli kam mohl jít, ale mě napadlo že mohl jít tak kam jsem šla včera já, o tom místě jsem mu řekla.
Řekla jsem jim že nejspíš vím kde je a ať se o něj nebojí že ho přivedu, tím že jsem měla ve škole až od devíti tak jsem mela necelý dvě hodiny času.
Šla jsem na to místo, byla jsem tam během 10 minut.
A světe div se Luk tam byl, seděl u stromu a nejspíš spal.
Šla jsem blíž k němu, sedla jsem si k němu a nechala ho spát, během asi 15 minut se probudil.
Nejdřív se mě lekl tomu jsem se musela smát, on se na mě hned koukal jak na obrázek tak jsem se radši přestala smát.
Pak se mě ptal co tady dělám, řekla jsem že o něj kluci měli strach a nějak jsem tušila kde bude tak že ho najdu.
Zeptal se mě jestli o něho měli strach jen kluci, usmál se na mě dost šibalským úsměvem.
Jen jsem se na něho podívala pohledem to myslíš vážně.
Radši nic neřekl, vstal a šel se projít, pomohl mi na nohy a šla jsem s ním.
Po pár metrech jsem se zastavila a řekla jsem že mu odpouštím.
Když mu došlo co jsem právě řekla tak se ke mě otočil a obejmul mě.
Chvíli jsme se objímali, já mu řekla že pokud se někdy bude něco takovýho opakovat tak už to možná nedopadne takhle.
Řekl že už se nikdy nebude nic takovýho opakovat, že přísáhá.
Pak udělal něco co jsem nečakala že se stane, políbil mě.
I když jsem si to z celého srdce přála nešlo to.
Lukovi to po chvíli došla, když se odtáhl tak chtěl říct něco ale nedokázal sestavit smysluplnou větu.
Tak se radši vypařil.
A vlastně až teď mi začalo docházet že se mě dotknul a že ho vidí lidi i když nespíváme.
Radši jsem šla domů, chtěla jsem se nenápadně dostat do pokoje aniž by si toho kluci všimli ale bohužel ne.
