Vypadal přesvědčivě, já mu to věřila, pak se mě zeptal jestli mu to všechno odpustím.
Chvíli jsem dělal že přemýšlím, Luka to asi začalo mrzet tak jsem řekla že mu to samozřejmě odpustím pod podmínkou že už neschytám facku.
Smutně se na mě podíval a už po několikáté mi řekl že se to nestane že ho to strašně moc mrzí.
Já ho jen obejmula, on mi objetí opětoval a to vší silou jako bych měla utéct.
Když jsme se do objímali, tak jsme si dlouhou dobu kouli do očí, cítil jsem se trapně ale co už.
A pak se to stalo Luk mě znovu políbil, ale nebyl to polibek jako polibek, byli v něm všechny emoce, pocity.
Když jsme se odtáhly tak se Luk usmíval jak měsíček na hnoji.
Jen jsem se na něho podívala pohledem jestli je v pohodě.
Šla jsem si vzít věci a chtěla jít do třídy ale Lukovi ruce mě zastavili, drželi mě kolem pasu a nehodlali mě pustit.
Když jsem se k němu otočila tak si mě přitáhl do objetí a do ucha mi vítězně pošeptal že věděl že mu podlehnu jako každá.
Když řekl jako každá tak jsem se od něho odtáhla a řekla mu ať už to znovu radši neříká.
Otočila jsem se a chtěla jít jenže ten blbec mě plácl přes zadek.
Radši jsem nic neříkala, jen jsem slyšela Luka jak říká že ví že se na to usmívám.
Díky němu jsem měla tak nějak celý den dobrou náladu.
Když už byla poslední hodina, šla jsem si do skříňky pro věci a šla domů.
Doma jsem něco málo snědla protože když jsem přišla tak za mou přišel Regie, že máme jít hned skoušet.
Takže jsem vzala něco co bylo po ruce a aspoň to jsem snědla.
Šli jsme do zkušebny, Regie si šel pro kytaru, Alex ten už byl u bubnů a Luk ten se furt culil jak sluníčko na hnoji.
