chapitre #26 / 31.8.
◦•●◉♥◉●•◦
Poslední den prázdnin. Asi nejhorší den v roce... Probouzíme se s vědomím, že máme poslední den volna a usínáme s tím, že budeme muset zase celý rok trpět ve škole. No jo...
Poslední den prázdnin jsem plánoval strávit s Lucasem, Travisem, kebabem a s Želvami Ninja.
Celý den jsme se jenom koukali na seriály pro malé děti a cpali se vším možným. Nádherné zakončení prázdnin.
A tehdy se to stalo.
Zrovna, když jsme se dívali na sedmý díl čtvrté série Chuggington, přišla mi zpráva.
18:17
Chris: 18:30, v parku
Nemohl jsem uvěřit svým očím. Zíral jsem na tu zprávu jako malé dítě na vesmírné UFO.
Nezdálo se mi to. Chris mi doopravdy napsal. A evidentně se se mnou chtěl potkat.
Chris.
Mi.
Po.
Třech.
Měsících.
Napsal.
Nejdřív mě napadlo, že tam nepůjdu. Celé tři měsíce se mi neozval, neodpovídal mi na zprávy.
Jenže nějaký pocit uvnitř mě, který se chtěl rychle zvednout z gauče a běžet za Chrisem, byl silnější.
Ani jsem Lucasovi neřekl, kam jdu a rychle jsem vystřelil z domu. Lucas bydlel od parku trochu dál, ale přece jenom jsem to ani ne za deset minut stihl.
A on tam stál. Vážně to byl on. Stál u naší lavičky. Chris.
Doběhl jsem až k němu a teprve pak se zastavil.
Začal jsem se vydýchávat a čekal, jestli začne mluvit.
Díval se na mě a mlčel.
Po chvilce však promluvil.
„Miluju tě Alexi."
◦•●◉♥◉●•◦
ČTEŠ
can you feel my heart
Jugendliteratur'O bože, už tě nikdy nenechám odjet,' zasmál jsem se a znovu si otřel slzy, které se mi draly do očí. 'Tak nenech,' odpověděl Chris a chytil mě za ruku. Usmál jsem se a kousl se do rtu. Chris se ke mně naklonil a spojil naše rty. Štěnátka, koťátka...
