Colorblind [L.S.] ✓

7. Kapitola

Louis

"Lottie, mohl bych s tebou na chvíli mluvit?" přijdu do obývacího pokoje, ve kterém hrají všichni obyvatelé tohoto domu kromě mě nějakou hru. Bohužel se od toho incidentu v kavárně Harrymu vyhýbám, protože si přijdu jako nějaké uřvané děcko, které rozhodí úplně vše. Pohledem visím na Lott a bezeslovně ji nutím, aby se zvedla a šla se mnou. Cítím na sobě Harryho smaragdy, ale jsem moc zbabělý na to, abych mu čelil.

"Jasně. Co potřebuješ, Lou?" zvedne se, načež si prokřupe prsty. Tento zlozvyk jsem zpočátku nenáviděl, ale teď už to dělám každý den.

"Řeknu ti to u sebe," naznačím jí, že mi není úplně příjemné, mluvit o tom před mamkou a Harrym, který už musí být naštvaný, kvůli mé záměrné ignoranci jeho osoby.

Lott naštěstí pochopí a na nic dalšího se neptá. Vezme mě kolem ramen a společně se vydáme nahoru do mého pokoje. Vpadneme dovnitř, načež se Lottie rozvalí na mé ustlané posteli. Super, takže všechno úsilí vyšlo vniveč.

"Tak povídej," vyhrkne ze sebe zvědavým tónem. Ona prostě miluje drby a nové informace. Hned musí vše vědět, jinak je nespokojená a chová se, jak kdyby dostala krámy.

"Uhm, ty víš, že se mi nelíbí holky a prostě je tady jeden muž, který se mi líbí," rozhodnu se Harryho označit za muže, jelikož je starší než já a už dávno nevypadá jak nějaký kluk.

"O můj bože, mému bráškovi se někdo líbí. Povídej, kdopak to je? Jak vypadá? Jaký je stav jeho konta?" začne na mě sypat otázky, které mě úplně popletou, takže nemám vůbec potuchy, co jí říct

"Eh," vyjde ze mě. Lott protočí očima a zhluboka vydechne všechen vzduch z jejich plic.

"Jako vážně? To nemůžeš říct něco inteligentnějšího než jen "eh"? Na něco jsem se tě ptala bratříčku," chytne mě za ruce. Překvapeně na ni hledím. Nečekal jsem, že bude až tak zvědavá.

"Bojím se, že se budeš zlobit, až ti řeknu, kdo to je," přiznám se jí se svými obavami. Vím, že Lottie nevadí skutečnost, že jsem gay, ale nevím, jak bude reagovat na to, že se mi líbí zrovna Harry.

"Není se čeho bát, Lou. Víš přece, že tě vždycky podpořím," vlídně se na mě usměje. Její slova mě povzbudí, díky čemuž se odhodlám, říct jí pravdu.

"Je to Harry," řeknu narovinu. Svoje oči držím křečovitě zavřené, jelikož se stále trochu bojím, co na to řekne.

"Ale Lou, to je přece úplně úžasné. Já jsem si říkala, že byste se k sobě hodili, ale nedávala jsem si žádné naděje. Alespoň Harryho dobře znám, takže vím, že je moc hodný a nikdy by ti neublížil," vyvalí na mě na jeden nádech. Tahle holka by mohla klidně profesionálně rapovat.

"Jsem moc rád, že ti to nevadí, ale u Harryho jsem si to posral na plné čáře," zesmutním a padnu jí do vřelého, sourozeneckého objetí. Není to jako Harryho objetí, ale příjemné je taky.

"Co se stalo? Věř mi ale, že pokud jsi před ním nezabil štěňátka, nebo koťátka, tak se to dá zachránit," snaží se trochu odlehčit situaci, což se jí povede, jelikož se lehce uchechtnu.

"Byl mě vyzvednout u školy, protože se mi chtěl omluvit za to, jak se mi smál, když jsem si pokydal tričko u večeře. Potom mě pozval na horkou čokoládu, kde jsme si povídali. Bylo mi s ním vážně moc dobře, ale poté se ke mně natáhl a utřel mi šlehačku, která mi zůstala u koutku úst. Ty víš, že nemám rád, když se mě dotýká někdo cizí a tohle prostě bylo moc. Utekl jsem pryč, ale Harry mě dohnal. Objal mě. Zprvu jsem nechtěl, ale poté jsem se nechal. Jeho objetí bylo vážně kouzelné, ale hrozně moc jsem se styděl za tu scénu, co jsem udělal, takže se mu od té doby vyhýbám," vysvětlím situaci, ve které se právě nacházím.

"Oh Lou, podle toho co říkáš, by se to dalo úplně lehce vyřešit. Prostě si spolu sedněte a promluvte si o tom. Uvidíš, že když mu řekneš o svých pocitech a o tom, jak ti vadí doteky cizích lidí, tak tě pochopí," poradí mi má dokonalá sestřička a políbí mě do rozcuchaných vlasů.

"Jsi si vážně jistá?" zeptám se nerozhodně. Nejde mi do hlavy, že by to bylo tak jednoduché. Za vším vždy vidím nějaké složitosti.

"Jsem si jistá, Lou," přikývne a pustí mě z jejího objetí.

"Děkuju moc," vypísknu a svalím se na ni. Mám takovou radost, že se to dá takto jednoduše vyřešit.

Krásný večer přátelé, přeju všem hodně štěstí zítra ve škole.

            *STORYTIMEEEE*

Už jsou to dva dny, co jsem si všimla, že jedna holčina od nás ze školy má TPWK mikinu. Chtěla jsem za ní jít a říct jí, že se mi ta mikina líbí, abych ji nějak naznačila, že taky poslouchám Harryho a kluky, jenže ona byla pořád s kamarády, takže jsem se styděla za ní jít. Až dneska když jsme čekali v řadě na oběd, tak jsem si všimla, že tam stojí sama, takže jsem se odhodlala a řekla jsem jí to. Bohužel asi nepochopila, co jsem ji tím chtěla naznačit, aleeee moje kamarádka našla její instagram, takže jsem jí napsala a ona mi ještě neodepsala. O průběhu celého tohoto příběhu vás budu informovat :D

Btw pro ty co to nezaznamenali, udělala jsem si na ig účet pro wattpad. Jmenuju se tam elisabeth_stylinson_ takže pokud chcete, tak mě tam můžete sledovat.

Mějte se hezky a zatím byeeeeee <3

All the love      E