Colorblind [L.S.] ✓

9. Kapitola

Louis

"Ehm, nevíš, co se to tady děje?" otočím se čelem k Harrymu. Co to zase máma s Lottie udělaly? Nechci tady být s Harrym sám a ještě když to tu vypadá, jak kdyby tady měl mít někdo rande.

"Nevím, myslel jsem, že tady budeme všichni čtyři a normálně povečeříme, ale tohle je divné," prsty přejede po jeho hladce oholené tváři a zamračí se. Nestihnu mu ani odpovědět a on už znovu mluví.

"Ale když už tady jsme, tak bychom to měli využít," zářivě se usměje. Není vlastně žádný důvod, proč bych mu měl odporovat, proto ho nechám, aby mě s rukama na mých ramenech dovedl ke stolu, kde mi odsune židli a nechá mě, se usadit.

"Tak asi dobrou chuť?" nejistě vezmu do pravé ruky vidličku a pohlédnu na něj. Nikdy jsem neuměl jíst špagety lžíci a vidličkou, skončil jsem pak vždycky celý špinavý.

"Dobrou chuť, Lou," odhalí mi své roztomilé ďolíčky, načež se usměju taky. Sice se před ním pořád cítím trapně, ale jeho úsměv mi vždycky zlepší den.

Prvních asi deset minut jsme oba dva potichu, takže jdou slyšet jen zvuky příborů, které se otírají o talíře a tichá hudba, která hraje v pozadí.

"Hele Lou, myslím, že nám oběma už došlo, proč tohle tvoje máma a Lottie udělaly. Takže už zase se ti chci omluvit za to, jak jsem se k tobě choval. Došlo mi, že jsem na tebe moc rychlý. Doufám, že mi to všechno odpustíš a dáš mi ještě jednu šanci na to, abych napravil své chování a mohl ti ukázat, že nejsem žádné úchylné hovado," začne se mi Harry znovu omlouvat. Už se nadechuje, že by chtěl říct něco dalšího, ale tentokrát ho zarazím.

"Asi ti taky dlužím omluvu, Harry. Měl jsem ti říct, že nechci, aby ses mě dotýkal, ale místo toho jsem utekl jako zbabělec. Musíš si o mně myslet, že jsem psychopat, když ti uteču, pak se od tebe nechám objímat a poté se ti vyhýbám. Nechtěl jsem s tebou mluvit, protože jsem se kvůli tomu co se stalo cítil hrozně moc trapně a bál jsem se, vlastně se pořád bojím toho, co si o mně myslíš," svěřím se mu se svými pocity ohledně toho všeho. Když už to máme tedy vyřešit, tak bychom měli být upřímní oba dva.

"Já tě chápu, Lou. V podstatě jsem na tebe začal hned sahat a chovat se jak nějaký nadrženec. Já sám nechápu svoje chování. Nikdy jsem se takhle k nikomu nechoval a moc mě mrzí, že se to děje zrovna u tebe, protože ty jsi osoba, která si zaslouží jen to nejlepší," uklidní mě jeho chraplavým hlasem.

"Takže ti nevadí, jak jsem se choval?" radši se ho znovu zeptám, abych měl jistotu.

"Nevadí, Lou. Jsem rád, že se se mnou znovu bavíš a chci, abys věděl, že se přede mnou nemusíš vůbec cítit trapně," jeho ruka sebou cukne, jakoby chtěla chytnout tu mou, ale včas se zarazí, když si uvědomí, že by mi to mohlo být nepříjemné. Mírně se usměju a nastavím mu dlaň, aby pochopil, že mě může chytnou. Hned tak udělá a schová mou malou ručku v jeho obří tlapě.

"Když už jsme u toho. Zatančil by sis se mnou, Lou?" zvedne se do stoje a čeká na mou odpověď.

"Rád," stydlivě se usměju a za jeho pomoci vstanu ze židle. Naše jídlo, zůstalo opomenuté na stole, kde chládne.

Opatrně se k němu přiblížím a obmotám ruce okolo jeho krku, on zase ty své položí na mé širší boky.

Začneme se kolébat do rytmu hudby, která zde hraje. Slova teď nejsou potřeba. Koukám do jeho očí, které jsou momentálně středobodem mého vesmíru.

Po nějaké době se nejistě opřu o celé jeho tělo. Hlavu si položím pod jeho bradu, načež teď mohu poslouchat tlukot jeho srdce. Zavřu oči a užívám si jeho objetí. Už se skoro vůbec nepohybujem, jen tak s námi houpe, což mě začíná uspávat.

Jeho horké ruce hladí má drobná záda, ty mé zase jen tak leží na jeho širokých ramenech. Cítím se teď tak dobře, je mi moc příjemně. Sice vždy když se mě dotkne mírně panikařím, ale když jsem v jeho objetí, celý se uklidním a užívám si to. Užívám si jeho.

Dobré odpoledne přátelé, doufám, že se máte dobře. Jak se vám to zatím líbí? :D

DŮLEŽITÉ: vydala jsem novou Larry ff, takže se můžete podívat. Je o tom, že má Harry imaginárního kamaráda Louise, který vlastně není vůbec imaginární, ale vidí ho jenom Harry.

Mějte se hezky a zatím byee <3

All the love       E