Trosečníci [SasuNaru] ✓

1. Vy si z nás děláte prču!

Na začátek bych chtěla říct, že tohle vůbec nebylo v plánu, ale když rok vydíráte narukouchizumaki, aby vydala povídky dřív, než plánuje, jednou se vám to prostě vrátit musí :D

Šedovlasý vysoký muž postával před interaktivní tabulí s ovládáním v ruce a zatímco bandě jindy neposlušných, uřvaných a ve většině případů nevnímajících postpubertálních děcek přednášel o velice zajímavém školním výletu, trpělivě přepínal jeden slide za druhým. Černýma očima mezitím šmejdil po třídě a kontroloval, jestli dávají pozor, nebo jestli zase jako vždy neposlouchají a velice nenápadně si hrají pod stolem na chytrém telefonu nějakou z jejich přitroublých her. Tentokrát to ale vypadalo, že se mu po mnoha měsících, co je měl jako nový třídní učitel na starosti, povedlo zaujmout jejich pozornost.

Za to bych měl dostat Nobelovku, pomyslel si odevzdaně učitel, ale raději to neříkal nahlas, aby to náhodou nezakřikl. Tahle třída se mezi ty nejhorší přece jenom nepočítala náhodou.

"Takže díky tomu, že tady máme pár opravdu slibných mozkových kapacit, kterým se povedlo vyhrát národní kolo celé matematické soutěže," povídal dál a oběma očima, jak zdravým, tak poškozeným, zazíral na těch pár studentů, kteří měli na rozdíl od ostatních nějakou naději neskončit po maturitě v mekáči, a pyšně se na ně usmál. Pokud se přes ní samozřejmě tedy dostanou. Pohledem na moment setrval na nejchytřejším z nich, tmavovlasém mladíkovi, který seděl v jedné z úplně zadních lavic v obklopení svých přátel a v duchu musel před jeho inteligencí obdivně kývnout. Ten kluk byl vážně třída! "Tak jsme dostali velice slušnou odměnu. Spolu s dalšími financemi, které zůstaly z minulého roku, kdy jste na výlet bohužel nejeli, se nám teda sešel docela slušný obnos."

Pamatoval si ten den, jako kdyby to bylo včera. Jejich bývalý třídní učitel to již nevydržel a trochu mu ruply nervy. Jako smyslů zbavený tehdy vyšplhal na střechu školní budovy a za hlasitého doprovodu nadšených výkřiků "skoč" od svých žáků, se proletěl ze shora až dolů. Naštěstí to nebyla taková výška, aby se zabil, ale záchranářům nějakou dobu trvalo, než ho seškrábali z trávníku a převezli sanitkou do nemocnice. Většina peněz, které měla děcka našetřené, pak padla na léčbu poranění jak fyzických, tak psychických.

Chudák Ebisu... tohle si fakt nezasloužil...

"Takže když se nebudete chovat jako hovada a trochu mi vyjdete vstříc, vydáme se na týdenní plavbu po moři," pokračoval a ústa se mu stáhla do letmého úsměvu. Moc dobře věděl, že nemá cenu chovat se k nim jako tradiční, kantorská kapacita. Spousta z ostatních pedagogů s jeho metodami nesouhlasila, ale jemu to byla popravdě docela putna. Důležité pro něj bylo, že přišel na způsob, jak s nimi komunikovat. A že jim čas od času trochu nadával? Dobře, možná, že to bylo trochu nemorální, ale jak bylo tedy možné, že s nimi měl zatím ze všech učitelů ty nejlepší výsledky?

Prstem zmáčkl tlačítko a na ploše za ním se objevila obrovská jachta, která měla být na týden jejich domovem, a rty se mu zvlnily ještě víc, když uslyšel hlasité obdivné zašumění, které se skoro jednohlasně ozvalo celou učebnou.

"Vy kecáte. Normálně si z nás děláte prču," zamrkala dlouhovlasá blondýnka v upnutém tílku, z něhož jí div nelezly pěkně tvarované vnady a v krátké sukýnce, z níž jí toho tedy taky rozhodně lezlo víc než dost. Tedy ne, že by to Kakashimu snad vadilo. Čím víc sexy studentek mohl učit, tím-

Dost! Přece nechceš, aby tě vyhodili i z týhle školy! pokáral se v duchu Hatake a donutil se, zvednout zrak od jejího poprsí a věnovat se lehce arogantnímu obličeji.