Neexistující dívka, která přelstila korejského mafiána

Kapitola 16 - Zločin a trest

Sup Jin měl s udržováním milostného poměru se slečnou Yoonji jenom jeden zásadnější problém - jejich vztah se vyvíjel a nevyvíjel podle toho, jak ji samotnou napadlo. A protože to byl přeci jenom ještě stále mafiánský boss, kdo z nich dvou nosil v devatenáctém století kalhoty, plánoval to slečně Yoonji hned druhého dne poté, co si vzpomněl na krásný zážitek z včerejší noci (ale nevzpomněl si zase na příliš, protože druhá věc, na kterou si vzpomněl, byl kámoš placatka), patřičně zdůraznit.

Proto si loknul jednou, možná dvakrát navíc pro kuráž a vydal se Yoonji najít. Ta chodila po prázdné části palouku neustále dokola, celou noc oka nezamhouřila, a předpokládala, že první, co Sup Jin po včerejší noci udělá, bude, že ji zastřelí, proto si vzala svou loveckou pušku, a měla v plánu v krajním případě vystřelit první, i když už si ani nebyla jistá, zda by něčeho takového byla schopná. Mnich Hoseok jí sice neustále opakoval, že ten ožralej neřád je nepoučitelnej, ale nakonec to i jeho svatou trpělivost přestalo bavit a šel se raději modlit, přičemž „vy byste raději měla jít taky, dcero".

Ale slečna Yoonji nešla. Obsedantně začala počítat stébla trávy, aby zmírnila svou nervozitu, dokud Sup Jin nestál přímo před ní, což ji vylekalo, takže upustila pušku. „Drahá Yoonji," přišel k ní a přátelsky jí položil ruce na ramena. On se na ni... nezlobí...?! 

„Chtěl bych vás o něco požádat..."

Cože?! To už?! Na to chudák Yoonji nebyla ani zdaleka připravená, a jediné, co ji napadlo, bylo pokusit se ulovit zpátky svou loveckou pušku. 

Mladá mafiánka však měla tentokráte štěstí, jelikož zrovna v tu chvíli na jejího asi tedy možná milence nebo něco takového zavolal nějaký prasák: „Hej, šéfe, máš tady vzkaz!"

A Sup Jin se jako správný šéf s povzdechem vydal vzkaz přečíst. Yoonji se nevědomky pousmála, protože Jinovo nemotorné počínání jí na chvíli připomnělo šéfa, avšak tutéž myšlenku zapudila o vteřinu později, aby ji její mužské já snad ani nestačilo postřehnout.

Začala proto raději znovu nervózně kroužit kolem dokola. Co udělá, až se Jin vrátí? Řekne „ano"? Ale to je přeci čiré šílenství! Holý nerozum! Šlo přeci jen o milostnou aférku a nic více, to snad ani Sup Jin nemíní myslet vážně! A jak by ona, v rámci možností počestná dívka, mohla přijmout takovou nabídku po tak krátkém čase?! To se snad v téhle době ani nesmí!

Yoonji netušila, že její obavy jsou zbytečné, protože tohle není ten den, kdy ji Sup Jin požádá o ruku. Chtěl ji požádat o něco jiného. A to „něco" ještě trochu poupravil poté, co se mu do rukou dostal vzkaz:

Nabušenej Chan pošle za pár dní svoje lapky číhat v křoví, až se budete přemísťovat do Jihoonský krčmy. Snažně tě prosím, udělej s tím něco, demente.

-anonym

Přečetl si pro sebe zmatený Jin (který tak tak uměl číst, takže ani nevěděl, jestli větě rozuměl správně), a my se právě můžeme vsadit, že bystřejší čtenář uhodl správně, kdo se skrývá za anonymem.

Ano, máte pravdu, byl to sám velký šéf bývalé firmy OPKH, Kim Namjoon, který se poprvé a naposledy zapsal do historie tím, že poslechl svou okouzlující a především chytrou ženušku Soyeon, aby zasáhnul do té poněkud obšírné situace. Oba dobře věděli, že o operaci „Podraz", která nastane při průjezdu Jinova gangu lesem za pár dní, až se vydají na cesty, ví kromě nich už jenom předseda Yoongi v dívčích šatech, a ten ji při všem tom zmatku mohl klidně vypustit, což  manželskému páru nedělalo dobře.

Proto se Namjoon v tomto okamžiku vzbouřil proti korejským zákonům o prostoru a času, a poslal mafiánovi, kterého snad ani nenapadlo, že by se jej sok mohl pokusit napadnout ještě před plánovaným soubojem, aby se jej prostě zbavil dříve, vzkaz doslovně uvedený výše. Jinak byly vzkazy mezi historickými obdobími samozřejmě zakázané, protože jinak by v tom byl bordel.